Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zpracoval data, podle nichž úsloví „Medardova kápě 40 dní kape“ v ČR v minulých letech moc neplatilo. „Pod lupou“ ČHMÚ se ocitlo celkem 11 meteorologických stanic.

Mimo horské oblasti byl nejvyšší úhrn srážek z vybraných stanic v Českých Budějovicích (281,8 mm) v roce 2009 (na Medarda pršelo). V roce 2009 na meteorologické stanici Churáňov pršelo ve 35 dnech ze 40 následujících po Medardovi, nejvíce dnů z našich vybraných stanic. V tomto roce na Medarda na stanici Churáňov pršelo, takže zde by byla pranostika téměř splněna. Více než 30 dní se srážkami ve čtyřicetidenním období po Medardovi jsme zaznamenali ještě v roce 2004 na stanicích Lysá hora a Pec pod Sněžkou, v roce 2009 již zmíněný Churáňov a dále České Budějovice, Pec pod Sněžkou, Plzeň a Liberec a také v roce 2012 na stanici Churáňov. V těchto osmi případech 6x na Medarda pršelo a 2x nepršelo. U stanice Praha, Karlov bylo maximálních 24 dní s deštěm dosaženo ve třech letech, kdy jednou na Medarda pršelo a dvakrát nikoliv.

A proč je osmý červen, na který připadá svátek sv. Medarda, tolik spojovaný s počasím? Na svém vrcholu je totiž podle meteorologa Miloše Dvořáka tzv. medardovská cirkulace. „Na jaře a na počátku léta se nad rychle prohřívající pevninou tlak vzduchu snižuje a nad chladnějším oceánem zvyšuje. A tato nerovnováha se pak postupně musí vyrovnávat vpády chladnějšího a vlhčího vzduchu od moře,“ doplňuje informace Miloš Dvořák. Pro medardovské deště jsou tedy rozhodující tlakové a teplotní podmínky nad Atlantickým oceánem a evropským subkontinentem. „Čtyřicítka v překladu o Medardově kápi obrazně naznačuje, že se deštivé počasí může někdy protáhnout v případě velkých teplotních kontrastů mezi oceánem a evropským vnitrozemím až do července a v opačném případě bývá evropský letní takzvaný monzun méně výrazný a kratší. Nebo dokonce může také chybět,“ říká meteorolog Miloš Dvořák.

ČHMÚ, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová