Plavební stupeň Děčín, známý jako „jez Děčín“ by nejenže nemusel narušit životní prostředí v lokalitě, kde je jez plánován, ale při realizaci navrhovaných opatření při výstavbě jezu by se životní prostředí mohlo oproti současnému stavu zlepšit.

Vyplynulo to z prezentace společnosti Ekopontis, která se podílela na analýze dopadů výstavby jezu na životní prostředí (EIA), a která tuto prezentaci představila účastníkům letošního šestého Děčínského dialogu o vodě. Děčínský dialog (DD) o vodě měl ale samozřejmě mnohem širší zaměření. Nejen proto zahajoval akci primátor statutárního města Děčín Jaroslav Hrouda, který zdůraznil, že toto město je historicky spjato s vodou včetně lodní dopravy a konstatoval, že také on je příznivcem výstavby plavebního stupně Děčín (PSD).

Účastníci DD měli také možnost vyslechnout si plány Státního pozemkového úřadu Děčín týkající se komplexních pozemkových úprav v působnosti tohoto úřadu, jejichž cílem je mimo jiné zadržování vody v krajině a její vyšší pestrost nebo sledovat rozsáhlou prezentaci projektu Pestrá krajina, který již druhým rokem vyhlásila Asociace soukromého zemědělství ČR a který přispívá – a to prostřednictvím dobrovolných aktivit rodinných farem v ČR bez vazby na dotace – k výraznému zlepšení struktury zemědělské krajiny. Předseda pořádajícího Spolku Aquarius – Vodnář (SAV) Petr Vít pak v průběhu DD několikrát poukázal na hlavní problémy vodní bilance ČR a představil výčet aktivit SAV za uplynulý rok směrem k představitelům státní správy, samospráv i politiků. Z úst předsedy společnosti Vodní cesty Jana Skalického si mohli účastníci DD také vyslechnout možní přínosy výstavby vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL).

Základ diskusí i dalších prezentací tvořil ale – vzhledem k lokalitě celkem logicky – PSD. Podle jednatele společnosti Ekopontis Pavla Obrdlíka je přitom jeho výstavba skutečně možná, a to i přesto, že ochránci přírody argumentují proti jezu existencí chráněného evropského stanoviště 3270, což jsou (podle definice stanoviště) „bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodium rubri p.p. a Bidention p.p.“. K tomu je vhodné dodat, že celková rozloha těchto stanovišť v ČR činí 80 hektarů, přičemž v Evropě se nachází 825 evropsky významných lokalit s typem stanoviště 3270.

Práce na výstavbě jezu jsou v současné době zastaveny vzhledem k zamítavému stanovisku Národního parku (NP) České Švýcarsko a čeká se nyní na analýzu Ministerstva zemědělství. Jak ale konstatuje analýza Ekopontis, zamítavé stanovisko NP České Švýcarsko je chybné věcně i procesně a NP tak porušil § 2 odst. 4 a § 3 zák. č. 500/2004 Sb. (správní řád) týkající se objektivního hodnocení situace. Jak je totiž v praxi doloženo z lokality Heger na Dolním Labi, aktuálně nejkvalitnější stanoviště 3270 roku 2018 bylo v roce 2014 uměle vytvořeno a není tedy výsledkem přirozeného procesu. Tento fakt je nezpochybnitelný a snadno sdělitelný i laické veřejnosti. Na lokalitách, kde byl proveden management štěrku v souladu s doporučeními expertů spolupracujících s Ředitelstvím vodních cest, byl totiž zaznamenán 20 až 600 násobný nárůst populace Drobnokvětu pobřežního (Corrigiola littoralis), což je bylina, kterou má stavba PSD podle NP České Švýcarsko zásadně ohrozit, ba zničit. Reálné příklady dokazují opak.

Naše voda – Petr Havel, ilustrační grafika (pojetí PSD s prvky zlepšující biodiverzitu) Ekopontis