O podobě rekultivace hnědouhelných lomů na Mostecku a Chomutovsku má být definitivně rozhodnuto do konce příštího roku. Podle současných návrhů by se uhelný region měl přeměnit v soustavu jezer, díky čemuž by se mohla podkrušnohorská uhelná pánev stát zásobárnou vody a současně zdrojem elektrické energie z vodních elektráren.

Všechny potřebné studie má ministerstvu průmyslu a obchodu do poloviny roku 2020 předložit státní podnik Palivový kombinát Ústí, který území zasažená těžbou spravuje. Novinářům to při návštěvě regionu řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

„Chceme vidět výsledky takzvané studie proveditelnosti, která nám ukáže ekonomickou náročnost, energetickou příležitost, technologické možnosti a samozřejmě i environmentální možnosti, které jsou s tím spojené. K 30. červnu (2020) Palivový kombinát Ústí předloží tuto studii proveditelnosti. A v následujícím pololetí, tedy do konce roku 2020, musíme mít rozhodnuto, a musí to být stvrzeno vládním usnesením,“ řekl Havlíček.

Pokud by se podařilo pomocí hydrorekultivace vytvořit v Ústeckém kraji ve vytěžených lomech soustavu propojených jezer, vzniklo by největší vodní dílo v Česku. Objem soustavy by přesáhl 700 milionů kubických metrů. „Pokud by vznikla ta obrovská kaskáda od jezera Milada přes lom ČSA, Tušimice a včetně budoucích Vršan, vznikla by i možnost vytvořit energetické zdroje přibližně v rozmezí 1000 až 2000 megawatt, což vlastně znamená, že bychom vytvořili zdroj na úrovni dvou jaderných reaktorů,“ popsal Havlíček.

Konkrétní možnosti a také náklady na rekultivaci by měla ukázat právě studie proveditelnosti. Podle ředitele Palivového kombinátu Ústí Pavla Lence je samotná rekultivace prací na několik desítek let. Na financování náročných úprav chce stát podle ministra ve velké míře využít peněz z evropských fondů.

Oblast zasažená těžbou uhlí v Ústeckém kraji zabírá zhruba 400 kilometrů čtverečních. Jsou tu doly už zavřené, rekultivované i stále funkční. Jezero už vzniklo na místě dolu u Ústí nad Labem, napuštěno je jezero Most.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto, jezero Milada: wikimedia commons, RomanM82 – Vlastní dílo