Náhradou za někdejší Chabařovický lom s nejekologičtějším a nejkvalitnějším nízkosírnatým uhlím v ČR bude rozlehlá rekreační zóna s jezerem. Součástí rozpracované rekultivace je i jezero Chabařovice, jehož podobu dnes představila veřejnosti společnost Palivový kombinát Ústí (PKÚ).

Jedná se o první hydrickou rekultivaci velkého povrchového dolu v ČR, u kterého po ukončení těžby sanační a rekultivační práce dospěly do stadia, kdy zbytková jáma po těžbě je zaplavována vodou. Zatápění zbytkové jámy vodou bylo zahájeno 15. června 2001, ukončeno bylo dne 8. 8. 2010, dosažením konečného stavu provozní hladiny na kótu 145,7 metrů nad mořem. Při dosažení této hladiny byl objem vody v jezeře 34,854 milionů m3 a rozloha 252,2 hektarů.

Zrekultivované území bude sloužit všestrannému využití – pro rekreaci, oddych, turistiku, sport, rybolov a pro další aktivity. Současně bude plnit významnou funkci krajinněestetickou i ekologickou.

Práce na opevnění břehů jezera byly zahájeny v roce 2004. Trvalá ochrana je provedena kamenným zásypem po celém obvodu jezera. V místech, která budou v severních a západníchčástech určena pro koupání a slunění, je opevnění upraveno tak, aby byl umožněn snadný vstup do jezera. Kolaudační řízení této stavby, která vymezuje hranice jezera Chabařovice a určuje jeho konečný tvar, proběhlo v roce 2006 a Krajským úřadem Ústeckého kraje bylo vydáno povolení k užívání stavby vodního díla.

Komplexní sanace a rekultivace je navržena s rozdílným využitím jednotlivých částí území přiléhajícího k jezeru. Byla vyčleněna a následněupravována morfologie terénu v severovýchodní části (provedena úprava sklonu svahů) vyhovující budoucímu cílovému zaměření a to pro rekreaci a sport (koupání, sportoviště, hřiště..). Západní a severní část svahů, přiléhajících k jezeru, bude zalesněna, zároveň bude umožňovat i rozptýlenou rekreaci a koupání. Jižní část území je plánovaná k plnění především ekologických funkcí. Lesnickou rekultivaci budou přirozeně doplňovat zatravněné plochy. Vybudovaná protieutrofizační nádrž bude napomáhat ke zlepšování kvality vody, která bude přiváděna Zalužanským potokem a odvodňovacími příkopy z výsypek. Veškerá zajímavá místa budou komunikačně dostupná, a to buď veřejnými komunikacemi, nebo cyklostezkami. Navržený komunikační systém sleduje celý obvod jezera zbytkové jámy a je koncipován tak, aby umožnil nezbytnou obslužnost při provádění rekultivačních prací a následné pěstební péče, zároveň bude sloužit pro napojení technologických komunikací.

Lesnický způsob rekultivace je využívám především pro svou hydrickou, protierozní, stabilizační, asanační, klimatickou a rekreační funkci, zalesňování je základní metodou rekultivace. Pro výsadby jsou vybírány druhy odpovídající stanovištním podmínkám, jako cílové dřeviny jsou voleny dub letní, javor mléč, jasan ztepilý, habr obecný, borovice lesní, modřín opadavý, jako pomocné olše šedá, lepkavá, lípa srdčitá, malolistá, jako vtroušené jeřáb ptačí, topol osika, třešeň ptačí. Okrajové partie lesních výsadeb tvoří keře líska obecná, brslen evropský, kalina obecná, zimolez pýřitý. Složení a postup výsadby jsou upraveny pro stanoviště s normálním vlhkostním režimem a pro stanoviště se zvýšenou půdní vlhkostí (jasan, olše, vrba, topol). Na ploše uhelného depa a depa titaničitých jílů jsou zvoleny v mládí rychleji rostoucí a stanovištně méně náročné druhy, které pomohou k rychlejšímu odclonění plaviště popílku od budoucího jezera.

Ostatní rekultivace zahrnuje (kromě účelových komunikací, odvodňovacích příkopů, zpevněných ploch) zatravnění a ostatní veřejnou zeleň. Zatravnění je prováděno bez předchozího převrstvení ornicí a bez intenzivního hnojení, plochy budou využívány extenzívně. Doporučená travní směs má omezené nároky na hnojení a údržbu, ve složení jílek vytrvalý, kostřava červená, lipnice luční, psineček tenký, jetel plazivý.

Mezi stěžejní problémy revitalizace území patří dosažení optimální výsledné kvality vody jezera, využitelné pro účely ekologické a pro koupání. Kvalita vody je pravidelně sledována pomocí odebírání vzorků u tzv. monitorovacích míst. Zároveň jsou prováděny podvodní průzkumy pro zjištění stavu rybí osádky po provedených bioregulačních zásazích do jezera. V rámci bioregulačních opatření byly do jezera vysazeni bolen, štika či sumec. Z povodí jezera pronikly do jezera také druhy Okoun říční, Perlín ostrobřichý, Cejn velký, Plotice obecná. Z měkkýšůbyl prokázán výskyt plžů plovatky bahenný a plovatky nadmuté. Vodní rostlinstvo tvoří Rdest kadeřavý, vláskovitý, Stolístek klasnatý, Růžkatec ponořený, Vodní mor kanadský. Z nižších rostlin byly pozorovány zelené řasy a povlaky hnědých řas. Vodní ptactvo zastupují Lyska černá, Potápka roháč, Volavka popelavá, Labuť velká, Polák velký, Polák Chocholačka.

Petr Havel