Redakce časopisu Průmyslová ekologie položila Petru Havelkovi, výkonnému řediteli ČAOH, dva aktuální dotazy k problematice kalů z čistíren odpadních vod.

Úvodem redakce aktuální téma shrnula: Omezení využití kalů na zemědělské půdě je v ČR spojováno se zavedením přísných limitů pro mikrobiologické ukazatele, které definuje vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Tento způsob limitace použití čistírenských kalů na zemědělské půdě je částí odborníků i odborných skupin kritizován.

Dotaz redakce – Představuje použití kalů na zemědělské půdě riziko z mikrobiologického hlediska?

Petr Havelka – Kompetentním orgánem, který v ČR dlouhodobě dozoruje kvalitu půd je UKZUZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský), spadající pod Ministerstvo zemědělství. UKZUZ podle požadavku Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny zpracoval k této otázce podrobnou empirickou studii s analýzou velkého množství konkrétních vzorků.

Z obsáhlé studie a z polních pokusů vyplývá, že použití kalů na zemědělské půdě neznamená mikrobiologické riziko, resp. že stanovené legislativní požadavky v ČR jsou neúměrně přísné, a to bez objektivní potřeby. Zde je třeba rovněž připomenout, že ani v rámci legislativy Evropské unie nejsou v tomto směru stanoveny podobné omezující parametry týkající se mikrobiologie.

Kaly jsou v řadě států vnímány jako velmi potřebný zdroj nutrientů a zejména organické hmoty. Nedostatek organické hmoty v půdách v České republice, je naopak kritický, což následně souvisí s nízkou schopností půd vázat vodu a s riziky plošných záplav, které jsou stále častější. Je proto třeba hledat aktivně cesty, jak půdám efektivně pomoci.

Ze studií ČZU (České zemědelské univerzity v Praze) a z cca 25 letých pokusů jednoznačně plyne, že kaly z ČOV vyhovující dlouhodobě platným limitům obsahů těžkých kovů (ty nikdo nezpochybňuje), jsou velmi přínosným materiálem, kterého je v českých půdách široce třeba.

Na závěr k tomuto dotazu důležité konstatování z praxe. Půda má extrémní samočistící schopnost právě ve vztahu k mikroorganismům. Zemědělská statková hnojiva obsahují mnohdy řádově více mikroorganismů, než kaly. Pro hnůj přesto neplatí přísné limity pro hygienizaci a zemědělci hnůj i tak využívají k hnojení půd?

Rizika spojená s kritickým nedostatkem organické hmoty v půdách v ČR jsou násobně závažnější, než určitá ,,předběžná opatrnost“ ve vztahu k případné mikrobiologické zátěži v kalech. Reálný vliv této možné mikrobiologické zátěže byl navíc empiricky prokázán jako nepodstatný. Kaly jsou cenným materiálem a měli bychom hledat cesty, jak je v potřebné míře materiálově využít pro zlepšení kvality půdy.

Dotaz redakce – Je nutné, aby současná legislativa řešila PFAS či další podobné látky? Proč? Pokud ano jak?

Petr Havelka – Myslím, že k legislativě je třeba přistupovat systémově. Na úrovni EU se tyto otázky řeší a zpracovávají se studie o obsahu a případném reálném vlivu vybraných látek na definované chráněné zájmy, jako např. lidské zdraví, či životní prostředí. Doposud se v rámci EU nepotvrdily výsledky takovýchto studií, které by vedly k potřebě definování legislativní změny, a to ať formou směrnice, či nařízení EU.

Pokud by se v EU u jakýchkoli látek studiemi potvrdily negativní dopady v příslušné míře, nepochybně by EU definovala potřebný legislativní rámec. V takovém případě jsem samozřejmě zcela pro, abychom aktivně taková omezení následně prosazovali i v rámci ČR. Zatím však taková situace nenastala, a proto bychom neměli legislativu zbytečně dále zaplevelovat případnými českými specialitami. Již tak už jich máme opravdu mnoho a měli bychom se spíše zaměřit na jejich systémovou redukci.

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství s využitím dotazů redakce Průmyslové ekologie

Zdroj: https://www.enviweb.cz/122816, ilustrační foto (kaly): Naše voda – Nina Havlová