Může se zdát, že karas je ryba jako každá jiná a obyčejnější najdeme jen stěží. V případě karase stříbřitého (Carassius gibelio), jak píše populárně – naučný portál osel.cz, je ale pravdou pravý opak.

Rozmnožování této ryby se totiž vymyká pravidlům, jak je zná reprodukční biologie větších živočichů. Karas stříbřitý je triploidní. Na tom není nic zvláštního, vždyť mnoho jiných živočichů je také triploidních, ryby nevyjímaje. Triploidní je také celá řada rostlinných druhů a jejich plodů, mezi nimi dobře známé banány nebo rozinky sultánky. Pevně zakořeněným dogmatem je přitom tvrzení, že triploidní organizmy netvoří pohlavní buňky a jejich pohlavní rozmnožování je vyloučeno. Např. zmíněné triploidní rostliny se rozmnožují jen oddenky nebo řízkováním.

Nepohlavní rozmnožování je způsobem reprodukce, který je triploidními organizmy často využíván. Také karas stříbřitý využívá nepohlavní rozmnožování, čili partenogenezi, jak se na triploida sluší a patří. Zmíněný karas je ale i přes svoji triploidní nevýhodu schopný také pohlavního rozmnožování. Je tak jediným v současné době známým druhem v živočišné říši, který využívá oba tolik odlišné způsoby rozmnožování současně.

Triploidi mají na rozdíl od diploidů tři sady chromozómů, čímž je pohlavní rozmnožování téměř vyloučeno. Tři sady chromozómů totiž nejsou dělitelné dvěma. Triploidi totiž narážejí na problém, jak rozdělit jednu ze třech sad chromozómů. Aby byl potomek plnohodnotný a každá ze sádek chromozómů byla kompletní a totožná, musela by nešťastná třetí sádka připutovat z první poloviny ze spermie a z druhé poloviny z vajíčka. Jen tak by byly v zygotě od každého chromozómu tři exempláře a nemohlo by se stát, že by nějaký chromozóm chyběl a jiný byl v buňce čtyřikrát. Moderní věda zatím nepodala věrohodné vysvětlení, jak by triploidi dokázali bez újmy na genetickém zdraví potomstva rozdělit tři sady chromozómů. Karas stříbřitý je ale důkazem, že to někteří triploidi dokáží.

Zdroj: www.osel.cz, původní zdroje: Fan, Z.; Shen, J.B. (1990): Studies of the evolution of bisexual reproduction in Crucian Carp (Carassius auratus gibelio Bloch). Aquaculture. 84: 235 – 244. Gui, J.F.; Zhou, L. (2010): Genetic basis and breeding application of clonal diversity and dual reproduction modes in polyploid Carassius auratus gibelio. Science China Life Sciences. 53: 409 – 415. Zhou, L.; Wang, Y.; Gui, J.-F. (2000): Genetic evidence for gonochoristic reproduction in gynogenetic Silver Crucian Carp (Carassius auratus gibelio Bloch) as revealed by RAPD assays. Journal of Molecular Evolution. 51: 498 –506.