Téměř 60 podniků na Frýdecko-Místecku, Havířovsku, Opavsku a v Podbeskydí navštívili v srpnu Kohoutkoví inspektoři SmVaK. A jejich výjezdy potvrdily některé z trendů v gastrooboru, jako jsou problémy provozovatelů v menších sídlech, a přinesly některá nová zjištění, jako je například specifičnost podniků na Kravařsku v přístupu k podávání kohoutkové vody zákazníkům. O akci informoval mluvčí SmVaK Marek Síbrt na webu vodárenské společnosti.

Kohoutkový inspektor SmVaK na sebe v letošním roce vzal podobu dvou studentů, kteří právě složili maturitu. V regionu ověřují, zda restaurace, kavárny, hotely a další občerstvovací zařízení nabízejí kohoutkovou vodu z veřejné vodovodní sítě. Kromě nálepky Podáváme vodu z kohoutku dostali vstřícní provozovatelé jako ocenění sadu karaf a sklenic, do nichž mohou kvalitní pitnou vodu servírovat. Tentokrát se k nim během čtyř výjezdů do terénu přidalo dalších takřka čtyřicet podniků.

Návštěvy gastropodniků v regionu přinesly několik zajímavých zjištění, které ukazují na specifičnosti mikroregionů v kraji. Podávání kohoutkové vody – většinou za přiměřený poplatek zohledňující pracnost a náročnost dané služby stejně jako doplňky v podobě citrónu nebo máty v karafě vody – se stalo v regionu běžnou praxí.

Podniků, které tuto službu nenabízejí, je málo. Obvyklý koncept je ten, že jedna sklenička vody je poskytována bezplatně. Voda ve džbánu nebo karafě, většinou ochucena mátou nebo citronem, bývá zpoplatněna. Litr obvykle stojí 20 až 60 korun.

V tomto ohledu je situace jiná především v části Opavska (Kravařsko) a Havířovska, kde se inspektoři setkali s větším počtem podniků, které pitnou vodu z kohoutku svým hostům nenabízejí. Na Kravařsku zároveň narazili na větší počet zařízení, které ukončily s ohledem na socio-ekonomickou situaci svou činnosti. Specifikem v postcovidové době se s ohledem na situaci na trhu práce a vysokou inflaci prakticky ve všech oblastech fungování sektoru stalo rozdělení sektoru do několika kategorií. Na jedné straně restaurace často fungují pouze během podávání poledního menu, následně zavírají. Na straně druhé některé podniky především v menších sídlech otevírají až odpoledne, aby mohly poskytovat své služby místním obyvatelům po návratu ze zaměstnání.

SmVaK Ostrava odstartovaly projekt v létě 2015 a každý rok během léta (s výjimkou těch poznamenaných pandemií covid-19) inspektoři vyráží do terénu, aby zjistili, jak se situace v průběhu času mění. Celkem se do projektu zapojilo již více než 400 restaurací, kaváren, cukráren, občerstvovacích zařízení nebo hotelů.

Princip projektu spočívá v osobních návštěvách a rozhovorech s majiteli jednotlivých podniků. Vodárenská společnost chápe, že kohoutková voda nemusí být v podnicích poskytována bezplatně, protože s přípravou a servisem na stůl zákazníka je spojena řada úkonů a práce. Navíc voda jako nejcennější surovina má svou hodnotu. Proto není podmínkou pro ocenění to, aby dostávali návštěvníci kohoutkovou vodu zdarma.

Zdroj: SmVaK