Zejména při čištění odpadních vod lze využít kořenové čistírny, což jsou v zásadě umělé mokřady s výsadbou mokřadních rostlin využívají přírodních samočisticích procesů v půdním prostředí nasyceném vodou. Píše o tom facebooková verze portálu Naše voda.

Základní informace o kořenových čistírnách lze mimo jiné nalézt na webu rodovaosada.cz. Ten připomíná, že samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti bakterií odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá pak především v tom, že jejich kořeny provzdušňují substrát a poskytují tak prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující fekální znečistění.

K osázení propustné výplně kořenových polí se využíví zejména následujících rostlin: Rákos obecný, Chrastice rákosová, Orobinec úzkolistý a širokolistý, Skřípinec jezerní, Zblochan vodní či Sítina rozkladitá.

Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění splaškových odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 obyvatele činí 4 až 5 metrů čtverečních. Výhodou kořenových čistíren proti klasickým čistírenským technologiím jsou nízké provozní náklady, jednoduchá obsluha a schopnost absorbovat velké výkyvy ve složení a množství odpadních vod. Často zmiňovaný pokles účinnosti v zimním období není výrazný.

Kořenové čistírny, které jsou v řadě zemí (Dánsko, Německo, Velká Británie či Spojené státy) běžnou alternativou pro čištění odpadních vod, se u nás začaly prosazovat koncem 80-tých let.

Původní zdroj:http://rodovaosada.cz/, facebook Naše voda