Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) má k dispozici data, podle nichž je návštěvníků nejvyšších hor naší republiky ještě víc, než se předpokládalo. Informoval o tom mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

V roce 2017 navštívilo Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo 3 657 254 lidí, kteří zde dohromady strávili 11 324 528 tzv. „osobodní“. Vyplývá to z dat mobilních operátorů, očištěných o místní obyvatele i ty, kdo pravidelně dojíždějí za prací. Také lidé, kteří u sebe nosí víc mobilních telefonů a dalších přístrojů se SIM kartami, jsou započítáni pouze jednou. „Dlouhodobě jsme odhadovali, na základě dostupných údajů, že se návštěvnost české strany Krkonoš pohybuje zhruba na úrovni 6 milionů osobodní. Přiznám se, že tento přesný údaj za rok 2017 nás docela překvapil,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. Velmi vysoká, a to i v evropském kontextu, zůstává návštěvnost, i pokud vezmeme v úvahu pouze území samotného národního parku – tedy bez vnějšího i vnitřních ochranných pásem. Samotný KRNAP navštívilo loni 1 027 628 lidí, kteří tu strávili 4 658 248 osobodní.

Z dat, která Správa KRNAP získala v rámci probíhajícího socioekonomického výzkumu návštěvnosti od společnosti CE Traffic (která na výzkumu spolupracuje s hlavním dodavatelem, společností MindBridge Consulting Praha), vyplývá, že průměrný návštěvník národního parku zde stráví 3,84 dne (2,75 noci). „Návštěvnost Krkonoš je obrovská. Je skvělé, že lidi mají Krkonoše rádi. Na nedostatek zájmu návštěvníků si určitě nemůžeme stěžovat. Spolu se Správou KRNAP se chceme snažit, aby ti, kdo sem jezdí, tady zůstávali déle – spíš, než sem lákat stále nové návštěvníky. I my pracujeme na tom, abychom turistům představili méně známá přesto jedinečná místa Krkonoš a možnosti k zajímavému trávení volného času i v nižších partiích hor a blízkém podhůří tak, aby stálo za to více lidem tady zůstat delší dobu,“ říká ředitelka kanceláře Svazku měst a obcí Krkonoše Eva Šulcová.

„Samozřejmě nás zájem o Krkonoše moc těší a pro místní obyvatele a ekonomiku je turismus zásadní. Ale Krkonoše nejsou nafukovací, zdejší příroda už nemůže moc napínat své limity a jak pro přírodu, tak pro zdejší podnikatele je každopádně mnohem přínosnější návštěvník, který se tu ubytuje a stráví tu několik dní, než davy, které by sem jezdily jen na otočku,“ říká náměstek ředitele Správy KRNAP pro vnější vztahy Jakub Kašpar.

Z dat za rok 2017 také vyplývá, že zahraniční návštěvníci tvoří 25 % návštěvníků národního parku (a cca 30 % návštěvníků celých Krkonoš). Turisté, kteří v Krkonoších přenocují, tvoří pouze 40 % návštěvníků Krkonoš, zatímco výletníci, kteří přijedou jen na jediný den, činí celých 60 % návštěvnosti.  V případě celých Krkonoš tvoří jednodenní návštěvníci 52 %, vícedenní 48 %.

Data ukazují, že pro Krkonoše jako celek, i pro samotný národní park, je stále nejintenzivnější sezónou zimní období, ovšem rozdíl oproti letním prázdninám se zřejmě snižuje. Jarní a podzimní víkendy návštěvností dotahují letní prázdniny. Úplně největší počet lidí v roce 2017 navštívil Krkonoše o svatováclavském víkendu, který překonal i období po Štědrém dnu a přelom roku. Pokud jde o rozdělení návštěvníků mezi západ, střed a východ Krkonošského národního parku, je zhruba rovnoměrné s mírnými rozdíly v pořadí nejnavštěvovanější střed (384 220 lidí, 1 769 412 osobodní), poté východ (335 951 lidí, 1 485 784 osobodní) a nakonec západ (308 456 lidí, 1 403 052 osobodní).

Od začátku letošního ledna probíhá také dotazování návštěvníků přímo v terénu na české i polské straně státní hranice. Zatím známe pouze výsledky letního dotazování a vypadají velmi zajímavě, nicméně názory a postoje návštěvníků v dalších ročních obdobích se mohou významně lišit, proto tuto hlavní část výzkumu budeme komentovat, až budou výsledky kompletní a zpracované, tedy na konci léta 2019. Prosíme návštěvníky, aby tazatelům vycházeli vstříc a našeho výzkumu, budou-li o to požádáni, se zúčastnili. Velice za to děkujeme, protože názory návštěvníků Krkonoš jsou pro nás velice podstatné.

Výzkum je totiž součástí rozsáhlejšího projektu „Společný přístup k péči o KRNAP/KPN“, na kterém pracujeme společně s polskými kolegy a jehož hlavním výstupem bude společná strategie péče o oba národní parky pro několik příštích desetiletí. Projekt je financován z Evropského fondu pro rozvoj venkova v rámci programu Interreg V-A Česká republika – Polsko.

Zdroj a foto: KRNAP