Burácení vody v údolí Bílého Labe v Krkonoších nenechá nikoho na pochybách, který živel v horách na jaře vládne. Krkonošské vodopády dosahují maximálních průtoků, některé halí clona vodní tříště. I když mají dost vody z tajícího sněhu, za několik týdnů se to změní.

„Zatím to tak nevypadá, ale v létě si o takové podívané můžeme nechat zdát. Teď je tady dravá horská řeka, v létě to bude jen taková říčka. Na hřebenech je stále okolo metru sněhu, který postupně odtává, vody je proto ještě mnoho,“ řekl ČTK mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.

Stojí po kotníky v bahně na břehu Bílého Labe nad Špindlerovým Mlýnem na dohled Balvanového vodopádu. Tento vodopád je kaskádového typu a má výšku asi sedm metrů. Krajina připomíná vodní svět, voda stéká mnoha potoky po příkrých svazích, břeh Labe je podmáčený. „Krkonoše lze bez nadsázky označit jako krajinu vodopádů, na české straně jich evidujeme 78 s výškou větší než dva metry. Vzhledem k tomu, že některé z nich jsou ale celé soustavy sestávající z několika stupňů, tak můžeme hovořit o více než stovce krkonošských vodopádů. K tomu je ale potřeba připočíst dalších 15 známějších vodopádů z polské strany Krkonoš,“ řekl Drahný.

Tady v údolí Bílého Labe je jich koncentrace vůbec největší. Různých kaskád a peřejí je zde 11 za sebou. „Je to dané hlavně žulovým podložím řeky, které určuje polohu i vzhled jednotlivých vodopádů,“ řekl ČTK Drahný.

K atraktivním vodopádům na Bílém Labi patří například také Plotnový vodopád s výškou 5,3 metrů a se sklonem 28 stupňů. Název má po skalních plotnách, po kterých se voda řítí do hluboké tůně. Další má jméno Velký skok. Má dvě ramena a výšku čtyři metry. Velký skok pomyslně dělí vodní tok na dvě části, nad ním je Labe divočejší s řadou peřejí a kaskád, pod ním má více říční charakter. „Na rozdíl od jiných míst jsou tady vodopády vidět po celý rok. Bílé Labe má stabilní zdroje vody z pramenišť a rašelinišť na hřebenech hor. Přesto jaro je pro pozorování vodopádů i tady nejvhodnějším obdobím,“ řekl ČTK Drahný.

Hydrometeorologové označili sucho v loňském létě za extrémní a podle předpovědí by mělo pokračovat i letos. Se suchem se potýkají také Krkonoše, i když dopady nejsou tak citelné jako v podhůří. Příroda i tady ale vysílá znepokojující signály. Jedním z indikátorů klimatických změn v českých nejvyšších horách je vrba bylinná, která v posledních letech kvůli suchu v Krkonoších ztrácí dech. Jde o arktický druh a v ČR se jako pozůstatek doby ledové vyskytuje kromě Krkonoš pouze na dvou místech v Jeseníkách. Nynější sucho má negativní vliv také na říční ekosystémy. Menší množství vody v tocích znamená menší životní prostor pro ryby a vodní bezobratlé.

Krkonoše mají ale letos díky množství sněhu, které během zimy napadlo, slušnou šanci deficit vody v krajině snížit. Sníh odtává postupně, což by podle odborníků Správy KRNAP mohlo snížit dopad sucha poslední dekády na populace vzácných druhů rostlin. „To, že po několika zimách bylo opět průměrné množství sněhu, nám dává naději, že sucho by nemuselo být tak hrozné jako v minulých letech. Na druhou stranu krajina je vyprahlá a deficit vody je velký a jedna sezona s průměrným množstvím sněhu celý problém nevyřeší,“ dodal Drahný.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto: wikimedia common, cs:ŠJů