Pro tetřívka obecného jsou Krkonoše jednou ze dvou posledních oblastí s relativně početným výskytem. Připomíná to mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.

Podle něj ale přesto klesl počet samců podle posledního sčítání v roce 2017 už na pouhých 74 kohoutků. Právě na populacích v Krkonoších, v Jizerských a Krušných horách závisí přežití druhu v celé ČR. Odborníci se snaží klesající trend zvrátit vytvářením vhodných podmínek pro jeho život, zejména novými tokaništi. „V Krkonoších jsme proto letos na 11 plochách vytvořili 38 ha umělého bezlesí,“ uvedl mluvčí.

Jedním z hlavních důvodů mizení tetřívků, kromě rušení člověkem, je úbytek vhodných biotopů, v Krkonoších spojený zejména se zarůstáním imisních holin vzniklých v 70. a 80. letech minulého století. Nový les postupně odrůstá a tyto vhodné plochy postupně zarůstají a on tak přichází o prostředí vhodné k životu. Nepomohlo mu ani v minulosti rozšířené vysušování rašelinišť, kde tetřívek nachází vhodná stanoviště s dostatečnou potravní nabídkou a negativně působí i zvyšující se tlak na turistické a sportovní využití území. Nepříznivé jsou také vysoké stavy lišky obecné a prasete divokého podílejících se v některých oblastech významně na predaci hnízd a mladých ptáků. Pro udržení populace tetřívka v příznivém stavu je nezbytné věnovat všem ohrožujícím faktorům dostatečnou pozornost a vhodnými opatřeními tato rizika minimalizovat.

„Snažíme se klesajícímu početnímu trendu čelit obnovou jeho přirozených biotopů a zároveň vyloučit negativní antropogenní vlivy,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Pomocí přepážek opětovně zavodňujeme lesní rašeliniště, podsazujeme potravně významné dřeviny jako třeba břízu a jeřáb, podporujeme bylinné patro se zastoupením brusnicovitých a vřesovcovitých rostlin a vytváříme pro něj nová tokaniště. Zároveň se snažíme vyloučení jakéhokoliv rušení tetřívka na tokaništích a zimovištích v souvislosti s cestovním ruchem,“ upřesnil Böhnisch.

Osvědčenou možností k řešení tohoto problému je zachování nebo obnova vhodných ploch pro tetřívka. Dílčím cílem projektu je proto vytvoření nových nebo rozšíření již existujících volných ploch na lokalitách s aktuálním nebo potenciálním výskytem tetřívků, které vytvoří vhodné podmínky pro zachování nebo vznik nových tokanišť a přispějí tak k lepší komunikaci tetřívků mezi nimi. Na 11 plochách o celkové výměře 38,86 ha tak vytvoříme umělé bezlesí.

Realizace těchto opatření je součástí projektů Obnova samořídících funkcí lesních ekosystémů KRNAP v podmínkách trvající emisní zátěže a Krkonošsko-jizerskohorská populace tetřívka obecného, kterou jsou podpořeny prostředky z Operačního programu životní prostředí.

Naše voda, foto: KRNAP