V Krumlově u Vltavy nebudou protipovodňové stěny, které by město ochránily před stoletou vodou. Připomíná to jihočeská mutace deníku Mladá fronta DNES s tím, že radnice vyslyšela protesty místních. Výsledkem je ale protipovodňová ochrana jen před pětiletou vodou.

Téměř dvoukilometrové betonové základy. A pod nimi protiprůsakové stěny. Ochránily by sice Krumlov před stoletou vodou, na druhou stranu by jejich výstavba proměnila okolí řeky a zřejmě i vážně ohrozila hodnotu památky na seznamu UNESCO.

Noční můra části krumlovských obyvatel je nyní zažehnána. Mobilní stěny u řeky Vltavy nebudou. Zastupitelé na konci prosince schválili ukončení přípravných prací čtvrté a páté fáze protipovodňových opatření. Téměř rok a tři čtvrtě bojovali proti plánům radnice obyvatelé centra v čele s místními osobnostmi. Sepsali petici a sehnali stovky podpisů.

Krumlov je tak nyní chráněný jen proti pětileté vodě. Starousedlíci kolem Vltavy však říkají: Po zkušenostech z roku 2002 už víme, jak si s velkou vodou poradit. „Historické stavby na březích jsou na povodně přizpůsobené,“ uvedl Jan Petrášek, který žije několik desítek let na Parkánu.

Po několika diskusích obeslal loni starosta obyvatele dotazníkem. „Většina majitelů klíčových domů podél Vltavy je proti úpravám. Centrum města se tak ochránit nedá a nemá smysl stavět hliníkové zábrany. Byly by v nich díry,“ vysvětlil starosta Dalibor Carda (ČSSD). Sám zastavil přípravné práce už před rokem a půl. Definitivní slovo však měli zastupitelé.

Autoři petice argumentovali vedle proměny rázu okolí řeky i tím, že zásahy změní proudění spodní vody, což může vést ke vzniku statických poruch v historických domech. Už předloni obyvatelé Parkánu upozorňovali, že jim po prohrábce koryta začaly praskat zdi. „Rozhodnutí zastupitelstva neberu jako vítězství. Jsem však ráda, že jsme díky dialogu došli k dohodě. Končí jedna éra, ze které jsme hodně vyčerpaní,“ říká za petiční výbor Vladimíra Konvalinková.

Krumlovští od roku 2009 prohrábli a rozšířili koryto Vltavy, dokončili také přestavbu pevného jezu Jelení lávka na jez pohyblivý. Čtvrtá etapa zahrnovala stavbu mobilních stěn a zvýšení nábřežních zdí. Pátá fáze, osazení zpětných klapek na kanalizační potrubí, se nakonec uskuteční v režii města. „Klapky jsou důležité a máme eminentní zájem je udělat. Nesmí nám utíkat voda z kanálů. Na tuto investici máme vyčleněno v rozpočtu 242 tisíc,“ podotkl místostarosta Josef Hermann (KDU-ČSL).

Od Vltavy se tak přesouvá pozornost k říčce Polečnici, která loni v červnu napáchala mnohem větší škody než Vltava. Výstavbu protipovodňových opatření tam však komplikoval památkové chráněný barokní mostek.

„Přistoupili jsme ke kompromisnímu řešení. Vedle stávajícího mostku se vybuduje takzvaný inundační otvor, který bude velkou vodu převádět. Pokud vše půjde bez problémů, začalo by se s výstavbou protipovodňových opatření na Polečnici příští rok. Lidé by tam potom byli připraveni na stoletou vodu a byla by chráněná i sportoviště u Chvalšinské, která jsou dnes v záplavovém území,“ dodal Zdeněk Zídek, ředitel závodu Horní Vltava Povodí Vltavy.

Zdroj: regionální mutace Mladá fronta DNES – jižní Čechy, foto Naše voda – Nina Havlová