Předseda představenstva Svazu vodního hospodářství a generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala vystoupil v poslanecké sněmovně na semináři Pravda o vodě s příspěvkem Současné problémy financování vodního hospodářství v České republice. Informoval o tom partnerský portál vodarenstvi.cz.

Podle Kubaly se v budoucnu nevyhneme propojování vodárenských a vodohospodářských soustav stejně jako nutné změně financování. V současnosti je finanční zátěž za sektor přenesena na průmyslové subjekty a vodohospodářské společnosti, které platí poplatky za odběry podzemní nebo povrchové vody. Vybrané poplatky jsou pak nejčastěji jednotlivými povodími (ale v menším například také Lesy ČR nebo municipalitami) využívány na správu povodí. Částky za odběr se liší dle jednotlivých pěti povodí v naší zemi a princip jejich využití říká, že nejsou využity přímo v místě odběru, ale v místě povodí dle aktuální potřeby.

Například v případě Povodí Vltavy činí poplatek 3,7 koruny za kubík povrchové vody, v případě Povodí Moravy je to už 6,5 koruny. Současný model poplatků je podle Kubaly dlouhodobě neudržitelný například proto, že dojde-li v případě průmyslu při zvyšování efektivity nebo útlumu některých jeho částí (například hornictví a hutnictví) k poklesu objemu odběrů, bude se muset logicky zvýšit jednotková sazba, aby zůstal objem prostředků v systému zachován. Tento systém je potřeba změnit, aby byla zátěž rozložena i na další segmenty společnosti. Například v roce 2021 začne platit nová legislativa EU s jasným dopadem na sektor energetiky, přičemž právě tyto společnosti generují největší odběry a de facto významně financují vodní hospodářství. V budoucnu navíc dojde k zavírání uhelných elektráren, a potažmo tedy poklesu odběrů z tohoto segmentu trhu. Změny jsou tedy nevyhnutelné.

Zdroj: www.vodarenstvi.cz, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (přehrada Orlík – Povodí Vltavy)