Alespoň těm ze Skalnatých hor, respektive hor Skalistých v USA a Kanadě. Přemnožení kůrovce by nemělo prospívat jen včelám v Rocky Mountains, ale i těm z naší kotliny.

Rocky Mountains jsou součástí horského systému Kordiller. Ve skutečnosti to nejsou jedny hory, ale celá řada pásem na území Kanady i USA. Podobně jako naše smrkové lesy nyní devastuje brouk z čeledi nosatcovití, celým jménem lýkožrout smrkový (Ips typographus), ty v „Rockies“ má na svědomí stejně žravý kůrovec Dendroctonus rufipennis.

Set Davis, vědecký pracovník Colorado State University vedl tým, který dlouhodobě sledoval zastoupení a počty tamního hmyzu. Z jeho aktuálně zveřejněné studie v odborném časopisu Scientific Reports vyplývá, že i když pohled na zástupy uschlých stromů v nás vyvolává pocit zmaru, v porovnání s neporušenými hvozdy se na postižených územích rapidně zvyšuje druhová pestrost. Vlastně to je logické. Pod uschlými mohykány vznikají mýtiny a na nich se daří roztodivné květeně. Spolu s ní i komunitám opylovačů. To, co se našemu oku připadá jako devastovaná krajina, hmyzímu oku se jeví jako rajská zahrada. Svědčí o tom, kromě jiného, počty včel nebo čmeláků, přičemž u včel je poznatek zvláště potěšitelný, neboť tak jak dlouhodobě klesají stavy domestikovaných včel, stejně jsou na tom včely zednice, čmeláci atd.

I když britští vědci před časem zpochybnili význam domestikovaných včel v roli opylovačů a tento kacířský verdikt opírají o setrvalý razantní pokles včelstev trvající desítky let, přičemž plochy hmyzosnubných plodin, stejně jako jejich výnosy, neustále rostou. Nutno přiznat, že jejich argument je pádný a těžko vyvratitelný, nicméně z něj vyplývá, že opylení hlavních zemědělských plodin na sebe převzaly z velké části například včely samotářky. O těch jsme psali v článku Včely nejsou pro úrodu moc důležité. I z tohoto pohledu se nynější poznatek z Rocky Mountains stává tak potěšitelným.

Seth Davis se svým týmem zálibou v počítání opylovačů přispěl ke změně představ o kalamitě v lesních porostech a když se to tak vezme, tak i co do smířlivějšího pohledu na kůrovce. Soušky jehličnanů, čnějící k nebi i čtvrt století, nejsou zdviženým varovným prstem. V Rockies jsou to základy soustavy teplejších oáz dávajících novou šanci stále vzácnějším a endemickým stvořením. Ta jsou pro entomology armádou poskytovatelů služeb všeho druhu, a pro ekosystémy s krátkou vegetační dobou zvláště žádoucí. V konečném důsledku přínosem i pro samotný les. Ve skutečnosti na území, kde řádil kůrovec, o 67 % narostl počet kvetoucích rostlin. Průměrný počet vyskytujících se různých druhů včel se zvedl o 37 %. A nejen to. Kůrovec přispěl jak ke změně v druhovém zastoupení hmyzu, tak i stromů v přirozeně se obnovujícím lese.

Poznatek Američanů by měl změnit i náš pohled na to, co většinou považujeme za šlendriánskou práci lesáků v našich hvozdech. I když je pravý důvod ponechaných mrtvých stromů hyzdících krajinu v tom, že v návalu práce těžaři nestíhají vše vykácet, nemusíme jim ponechané soušky, mít za zlé. Rychle se totiž stávají mnohopodlažními paneláky poskytujícími střechu nad hlavou rozvíjejícím se hmyzím i ptačím komunitám. Rozmanitost rostlinných a živočišných druhů je pro nově vznikající ekosystém dobrou známkou a příslibem, že nebude náchylný k rozsáhlým kalamitám. Nynějšímu žalostnému stavu u nás zavdali příčinu předkové, když se jali vysazovat smrkové monokultury. Byl to omyl, neboť přirozenými pro naše pásmo vždy byly odjakživa lesy smíšené.

Originál článku s dokumentárními fotografiemi na: https://www.osel.cz/11413-kurovcova-kalamita-prospiva-vcelam.html, literatura: Thomas Seth Davis et al.: Bark beetle outbreak enhances biodiversity and foraging habitat of native bees in alpine landscapes of the southern Rocky Mountains, Scientific Reports (2020). DOI: 10.1038/s41598-020-73273-z, ilustrační foto (pohled na následky kůrovcové kalamity v jedné z 28 sledovaných lokalit ve státě Colorado), autor: Seth Davis, Colorado State University