Od roku 2015 čelí středoevropské lesy bezprecedentní kůrovcové kalamitě. Při její likvidaci vznikají rozsáhlé mnohahektarové holiny. Do roku 2021 se celková plocha holin v České republice více než ztrojnásobila ve srovnání s lety před vypuknutím kůrovcové kalamity.

Vznik velkých lesních holin způsobuje změny mikroklimatu – zvýšení slunečního záření, teploty půdy a povrchu a vlhkosti půdy. Rostliny a zvířata na tyto změny reagují různými způsoby. Zvyšuje se druhová diverzita některých taxonů (např. včel a vos, nesaproxylických brouků, lišejníků, ptáků); u jiných druhů se však diverzita nemění (jde např. můry, měkkýše, střevlíky), nebo se snižuje (např. dřevokazné houby a některé půdní taxony). Roste pokryvnost trav a výskyt pionýrských druhů.

Citlivým indikátorem změn prostředí je výskyt a početnost různých druhů mravenců. Problematice vzájemného vztahu holin a výskytu mravenců se ve svém výzkumu věnovali vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., a Univerzity Karlovy. Výsledky publikovali v článku „Bark Beetle Attacks Reduce Survival ofWood Ant Nests“, který vyšel na stránkách časopisu forests, https://www.mdpi.com/journal/forests (https://doi.org/10.3390/f14020199).

Lesní mravenci jsou důležitou součástí lesních ekosystémů. Zlepšují půdní podmínky a vytvářejí mikrostanoviště, která zvyšují kapacitu a rozmanitost životního prostředí. Jejich mraveniště poskytují domov pro různé organismy a pomáhají chránit lesy před napadením kůrovcem. To je zvláště důležité pro kyselé jehličnaté lesní půdy a ohrožené lesní porosty.

U lesních mravenců přesto dochází k úbytku jejich populací a to kvůli takovým faktorům, jako je schematické obhospodařování lesů a nedostatečné zajištění stanovištních požadavků mravenců. Stávající předpisy k jejich ochraně nestačí, a proto s potenciálním negativním dopadem změny klimatu roste potřeba zaměřit se na jejich ochranu.

Z celkového počtu 1070 vědci zkoumaných mravenišť mravence lesního jich v období mezi dřívějšími a současnými inventarizacemi zmizelo 24,9 %. V lesích nenapadených kůrovcem, zmizelo pouze 16,8 % mravenišť; naopak v lesích zasažených kůrovcem zaniklo asi 38,5 % mravenišť.

Hodnoty přežívání se však mezi dvěma dominantními druhy mravenců (Formica polyctena a Formica rufa) lišily. U druhu F. polyctena zmizelo pouze 22,9 % mravenišť (nebo byly nalezeny pouze jejich zbytky); ale u druhu F. rufa zmizelo v roce 2021 78,3 % hnízd zjištěných kolem přelomu století. Tento rozdíl mezi druhy je vysoce významný. Přesto u obou druhů byla ztráta mraveniště závažnější v lesích zasažených kůrovcem než v lesích nezasažených.

Zmizelá mraveniště druhu F. polyctena představovala 16,7 % (neporušené lesy) a 31,5 % (lesy zasažené kůrovcem) mravenišť zjištěných na přelomu století.

Podobně zmizelá mraveniště druhu F. rufa představovala 67,7 % (neporušené lesy) a 86,0 % (lesy zasažené kůrovcem) mravenišť zjištěných v roce 2000.

Výsledky vědců jasně prokázaly, že napadení smrkových lesů kůrovcem významně snížilo možnosti přežití mravenišť druhu Formica sp.

To může být zdánlivě zavádějící zjištění, neboť lesní mravenci patří mezi druhy milující slunce a běžně se vyskytují v mraveništích na okrajích lesních porostů vystavených slunci. Proto lze očekávat, že holiny mohou tvořit více vhodných míst pro vznik mravenišť lesních mravenců. To ale platí spíše pro malé holoseče.

Napadení kůrovcem a následná těžba však vytvořily velmi rozsáhlé souvislé holiny, což má negativní dopad na přežití mravenčích příbytků – mravenišť. Pokles počtu mravenišť je způsoben ztrátou vhodných stanovišť, protože velké holiny mají odlišné parametry prostředí, včetně radiace, vlhkosti a teplotních změn.

Všechny studované holiny byly hustě pokryty podrostní vegetací, zejména třtinou křovištní a ostružinami, které rostly i v okolí mravenišť. Hustá tráva ztěžovala mravenčím dělníkům lov a zejména zastiňovala mraveniště, což narušovalo jejich mikroklima. Mraveniště, která jsou zastíněná vegetací, mají od léta do pozdního podzimu nižší teploty a vyšší vlhkost ve vnitřku mravenišť. Termoregulace je nezbytná pro úspěšný rozvoj populace a pro produkci okřídlených mravenců.

Navíc, když na mýtiny dopadá více záření, podporuje to zvýšení rychlosti metabolismu a následně ztrátu zimních zásob energie. Potravní zdroje jsou nezbytné pro udržení stabilních a optimálních teplotních podmínek mraveniště a žádoucích podmínek pro produkci potomstva.

Mravenci získávají většinu potravy ze stromů (např. medovice, členovci); proto vznikem holin dochází k omezení potravinových zdrojů. Množství mšic lze v této souvislosti považovat za zásadní, protože medovice mšic tvoří hlavní zdroj potravy pro lesní mravence.

Kromě toho mravenčí „dělníci“ sklízejí méně medovicové hmoty z pasek ve srovnání s množstvím, které sklízejí ve středně starých a vzrostlých porostech. Když jsou mraveniště umístěna v centrálních částech mýtin, mravenci nemohou najít dostatek potravy na stromech, které tam chybí.

Okolní starší porosty mohou sice sloužit jako potravní zdroje pro lesní mravence, ale průměrná vzdálenost potravních cest je relativně krátká (16 m). V případě nedostatku prostředků si mravenci mohou prodloužit tyto trasy až na vzdálenosti 50–100 m a výjimečně až 164 m. Přinášení medovice z větší vzdálenosti však není ideální, protože množství sklizené medovice se vzdáleností ke stromům klesá.

Dostupnost potravy může určovat velikost těla a tukové zásoby mravenčích „dělníků“. Jen velcí jedinci mohou být obránci mravenišť.

Úbytek mravenišť také významně ovlivňuje nešetrné používání insekticidů k ochraně lesů proti napadení kůrovcem. Všechny schválené přípravky obsahují složky odvozené od pyretroidů, které působí neselektivně a mají významný negativní dopad na mnoho skupin bezobratlých včetně mravenců.

Typickým způsobem ochrany lesa je včasné kácení stromů napadených kůrovcem. Tento způsob ochrany může zabránit vzniku rozsáhlých holin a navíc přispívá k udržení diverzity prostředí. Je nutné udržovat rovnováhu mezi osluněnými lesními plochami a stromy jako eventuálními zdroji potravy pro mravence a zachovat konektivitu mezi stanovišti bez aplikace insekticidů v blízkosti mravenišť za účelem ochrany populací mravenců.

Navíc nahrazení jehličnatých druhů dřevin druhy listnatými, které jsou nyní při obnovních opatřeních ve velké míře preferovány, je podle vědců pro ochranu lesních mravenců nevhodné.

Článek „Bark Beetle Attacks Reduce Survival ofWood Ant Nests“ je ke stažení zde: https://doi.org/10.3390/f14020199

VÚLHM, foto Jan Řezáč