Bohumil Bradna pěstuje na farmě Planta Naturalis v Markvarticích na Jičínsku na semeno zhruba 800 druhů divokých květin a trav. Jak přitom připomíná portál iDNES.CZ, pěstitel z nich míchá směsi pro různé typy půdy a klimatu – pořídit si lze například zámeckou, horskou či chalupářskou louku.

Na uvedené farmě pořádá Bradna exkurze a zájemce zasvěcuje do zakládání květinových luk. Varuje, že divoké květiny se nedají dosévat do běžného trávníku, louka se musí vysít nanovo, do připravené půdy. I pak je třeba mít trpělivost a porost sekat podle návodu. Jako první vzejdou silnější plevely, květiny vyrostou v plné kráse až druhý rok. Do luční směsi se přimíchávají i travní druhy, které na louku patří, a navíc alespoň částečně omezí výskyt plevelů. Doporučuje se sít 1 až 2 gramy na metr čtvereční, tedy 10 až 20 kilogramů na hektar. „Pokud by se to selo moc hustě, zvítězily by rychlé druhy, zejména jeteloviny,“ vysvětluje zemědělec. Nejdráž vyjde Bílá a Žlutá louka, kilo přijde na 3 850 korun. Nejoblíbenější je směs Česká květnice, která obsahuje 60 květin včetně vzácné zeměžluči nebo kozí brady. Ale pozor – ne všechny druhy vzejdou! „Záleží na podmínkách stanoviště – přírodě nabídneme trochu více druhů a sama si vybere,“ říká Bradna. Jeho chloubou je místní louka v Šancích, kdysi údajně keltská svatyně. Magickou sílu místa naznačuje dvojnásobně rychlý vývoj vysetých rostlin, navíc tam prý vzešly téměř všechny druhy, které byly zasety. Vzrostlou louku se doporučuje sekat po částech v různých termínech – kvůli hmyzu, aby měla šanci se vyvinout, a také, aby si majitel květů užil co nejdéle.

Květnaté louky z krajiny postupně mizí – zčásti kvůli dusíkatým hnojivům a také proto, že postupy v zemědělství se změnily. Podle Rudolfa Pucholta, jednatele semenářské společnosti Oseva Pro, se květná louka nehodí ke krmení hospodářských zvířat. „V zemědělství jde o výnos, sejí se travní směsi pro pastviny nebo luční směsi na sečení – mají dva- až třikrát větší sklizeň sena než z květnaté louky,“ vysvětluje, proč se sejí trávy jako jílek, bojínek, lipnice, psárka či psineček.

Kvůli úbytku luk mizí z přírody další hmyz, což následně narušuje přirozený potravní řetězec i pro další drobné živočichy. Na udržení motýlů v přírodě postavil svou letošní televizní reklamní kampaň výrobce Lučiny firma Savencia, která vysela květinovou louku u Cvikova na Českolipsku. Podle Marie Strakové, spolumajitelky Agrostis Trávníky z Rousínova u Vyškova, je zakládání květnatých luk stále populárnější – jak v souvislosti s návratem k přírodě, tak kvůli suchu. „Sterilní trávník musíte hodně zavlažovat. Když tam jsou kytky, je to zelené i v létě,“ říká. Její firma pěstuje na semeno na 80 druhů divokých květin a zahradním architektům dodává směsi pro výsev luk a trávníků – například pro Kroměřížskou květnou zahradu, pražskou Stromovku nebo pro zámek v Uherčicích.

Zdroj: iDNES.cz (redakčně kráceno), ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová