Město Lanžhot se  hodlá zbavit líhnišť komárů a místo nich vybudovat soustavu zadržovacích nádrží na vodu, které využije i pro turistický ruch. Informuje o tom jihomoravská mutace deníku.cz.

„Poslední úprava protipovodňových opatření našemu městu nevyhovuje. Řeší jen přivádění vody, ale ne jak ji dostat pryč, jak s ní hospodařit. Obáváme se vzniku dalších mokřadů a líhnišť komárů,“ naznačil předseda spolku Soutok Lanžhot a lesní úsek Tvrdonice Antonín Hostina, proč se spolu se starostou Františkem Hrnčířem sešli s ředitelem Biosférické rezervace Dolní Morava Janem Vybíralem. Právě Vybíral přišel před nedávnem s nápadem vybudovat v dolní části Lanžhota netradiční přírodní odpočinkové centrum pro návštěvníky. Plánované úpravy by na něj měly navazovat.

„Bavili jsme se o vzniku soustavy zadržovacích vodních nádrží na propojených stavítky a můstky. Směřovaly by od Lanžhota až k lesu. Zachycovaly by vodu a dále ji odváděly například do řeky Moravy,“ popisoval Hostina, který jako vzor zmínil soustavu kanálů v lužním lese.

Studii by mělo předcházet vymezení půdy při pozemkové reformě, která Lanžhot brzy čeká. „To musí být jeden z prvních kroků. Na náš záměr využijeme podmáčenou půdu v okolí lesa,“ potvrdil šéf sdružení, které vzniklo v reakci na některé plánované aktivity zelených v okolí Lanžhota. Soustava zadržovacích nádrží s okolím by podle něj obsáhla území asi čtyřiceti hektarů. Plynule by navázala na oboru Soutok a podle Hostiny se časem mohla stát dokonce biosférickou rezervací.

„Vysadili bychom tam dřeviny, které dnes v okolí Lanžhota chybí, zejména pak jilmy a duby. Území by mohlo sloužit k rekreaci a pro turistiku, možná i pro sportovní rybolov. Bylo by to dobré pro všechny, lidé by tam vyjížděli na výlety,“ shrnul. Vytěžená zemina při budování zádržných nádrží by se navíc dala využít na ohrázování nebo navýšení pozemků tamní tělovýchovné jednoty. „Většina z nich se totiž v důsledku nešťastného rozhodnutí krajského úřadu ocitla v aktivní záplavové zóně,“ vysvětloval Hostina, který je zároveň předsedou tělovýchovné jednoty Sokol Lanžhot.

„Těší mě, že jsme s městem i vedením Biosférické rezervace Dolní Morava našli společnou řeč. Teď ještě musíme oslovit odborníky z Povodí Moravy, aby kroky, na kterých jsme se shodli, zakomponovali do protipovodňové ochrany,“ plánuje. I jemu je ale jasné, že odvážný plán je během na dlouhou trať. Město o něm navíc může uvažovat jen za předpokladu, že mnohamilionové náklady zaplatí stát.

Zdroj: www.denik.cz, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová