Práce zaměřené na ochranu a obnovu rašelinišť v Krušných horách v oblasti česko – německé státní hranice mezi saským Satzungem a Horou Svatého Šebestiána na Chomutovsku se podařilo úspěšně dokončit státnímu podniku Lesy České republiky (LČR).

Informoval o tom dnes mluvčí LČR Zbyněk Boublík. V oblasti o rozloze zhruba 210 hektarů se podle jeho údajů postupně postavily přehrážky pro zadržení vody a její opětovné svedení zpět do rašelinišť. Využíval se při tom hlavně místní materiál, především rašelina a dřevo. Péče o rašeliniště přispěla také k zachování důležitého životního prostoru pro ohroženého tetřívka obecného. Na našem území se v rámci projektu pracovalo na pozemcích spravovaných LČR, Lesní správou Lesů ČR Klášterec nad Ohří.

Rašeliniště a vrchoviště na hřebeni Krušných hor byly od začátku 18. století v důsledku těžby rašeliny a lesního obhospodařování systematicky odvodňovány. Jejich vysušení způsobilo přerušení růstu a tvorby rašeliny. Většina pro rašeliniště typických rostlin a živočichů prakticky zmizela  a některé druhy se nacházejí na pokraji vyhynutí. Již od začátku 90. let se objevovaly  snahy v rámci  realizace několika menších projektů  tento trend v oblasti Krušných hor  zvrátit.

Zvýšením hladiny spodní vody na původní stav by mohlo dojít k opětovnému rozšíření rostlin typických pro rašeliniště. Růst a výskyt rašeliníku je eliminován přebytkem vody v rašeliništi. Voda a zamezení přístupu  kyslíku zamezí rozkadu odemřelých částí rostlin. Zachovalé a nerozložené rostliny tvoří pak vrstvy rašeliniště. Nejvýznamnějším činitelem je rašeliník. V Krušných horách se  ho vyskytuje ještě okolo  30 druhů.  Jednou z obdivuhodných vlastností rašeliníku je schopnost pojmout až  30ti násobek objemu vody, než je vlastní hmotnost jedné rostlinky. Intaktní rašeliniště funguje jako houba, a tím přispívá lokálně i k ochraně před povodněmi.

Poprvé v tomto projektu byla nasazena především vhodná težká technika, která úspěšně a efektivně nahradila dosavadní manuální práci. Důraz byl kladen, s ohledem na težko přístupný terén a komplikovanost podloží, na odpovídající technické vybavení (široké jízdní pásy) a i bohaté praktické zkušenosti stavebního personálu.

Po ukončení stavebích úprav se rašeliniště přenechají dalšímu přirozenému vývoji. Těžba dřeva  a  hospodářské  funkce lesa v těchto oblastech  nebudou prioritní. V průběhu přístích let budou monitorovány hladiny spodních vod, stejně tak i výskyt a vývoj cílových rostlinných a živočišných druhů.  O tom, zda  bude dosažen prioritní cíl projektu, že  rašeliniště se svými typickými rostlinými a živočišnými druhy v Krušných horách znovu ožijí, rozhodne teprve budoucnost.  Mimo jiné už proto, že rychlost růstu rašelinišť a vrchovišť je 1 mm za rok.

Naše voda, ilustrační foto: LČR