Státní podnik Lesy České republiky (LČR) se snaží společně s dalšími partnery zachránit dnes už vzácnou technickou památku -takzvaný Flájský plavební kanál na vodní dopravu dříví. Informoval o tom dnes mluvčí LČR Zbyněk Boublík.

V projektu jde podle mluvčího i o to připomenout historii, věhlas a také technický um našich předků. Pozoruhodné dílo se nachází ve východní oblasti Krušných hor, v blízkosti obce Český Jiřetín, v okrese Most, v Ústeckém kraji, u hranic s německou spolkovou zemí Sasko.

Podél Flájského plavebního kanálu vzniká na české i německé straně Krušných hor kulturně historická naučná stezka, která provede turisty krajinou od Flájské přehrady po saské hranice a dále do německého Clausnitz. Stezka bude 23 kilometry dlouhá. Partnery projektu na německé straněhranice jsou obec Rechenberg – Bienenmühle, Domovský historický spolek obce Rechenberg – Bienenmühle, Saské státní lesy a Zemědělské družstvo Bergland. Na projekt se podařilo získat i podporu fondů Evropské unie – Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko.

Historie Flájského plavebního kanálu sahá až do období první třetiny 17. století, konkrétně let 1624 – 1629, kdy byl přibližně mezi dnešní Vodní nádrží Fláje a obcí Český Jiřetín na české straně a městečky Rechenberg-Bienenmühle a Claustnitz na německé straně vybudován přibližně 20 kilometrů dlouhý plavební kanál. Stavba tak trvala rekordně krátkou dobu, pouhých pět let.

Plavení dříví se v dávných časech odehrávalo na trase z flájské kotliny přes Český Jiřetín a dále do saského Clausnitz, kde kanál ústil do řeky Freiberské Muldy (Moldava). Dříví se tehdy skladovalo do doby plavení (jen část roku) na louce u kanálu a plavilo až do Freibergu v Sasku, kde se uskladňovalo a využívalo pro výrobu dřevěného uhlí.  Postupem doby se však prostředí kolem plavebního kanálu měnilo a  na tradici plavení dřeva, tolik typickou pro místní region, se zapomnělo. Přesto kanál svému účelu sloužil dlouhých 245 let, až do roku 1874. Při stavbě se využívalo výlučně místních materiálů – dřevo a kameny. Úsek nad Českým Jiřetínem je navíc ručně vytesán do skály.

Na nové, kulturně historické naučné stezce budou návštěvníky lesa provázet informativní tabule s texty a historickými fotografiemi. Současně dojde k vyčištění koryta kanálu od náletových dřevin, opravě protržené hráze nad Českým Jiřetínem a u výstupu bude do terénu upevněno železné zábradlí pro bezpečnější přechod skalnatého úseku. Turisté budou moci využít také dvou zastřešených posezení.  Na české straně stezka začíná u Flájské přehrady a povede ke státním hranicím, na německé straně bude pokračovat do obce Clausnitz, kde se její součástí stane stálá expozice plavení dříví. Výstavba stezky začala již letos v červnu a bude pokračovat až do konce října. Na trase stezky právě nyní o prázdninách probíhají nutné terénní práce a pro její návštěvu je nutné dbát zvýšené opatrnosti. Kulturně historická naučná stezka podél kanálu bude zcela otevřena a  plně funkční příští rok.

Díky úsilí LČR se na prvním vylepšování Flájského plavebního kanálu začalo pracovat už v roce 2010. Finance získané z Programu 2020, kterým podnik celostátně podporuje veřejně prospěšné funkce lesů, pomohly opravit rozpadající se lávky kolem kanálu a odstranit náletové dřeviny na náspu kanálu.

Naše voda