Téměř sto hektarů Perninského rašeliniště na konci minulého století silně poškodilo nešetrné frézování, někde až do sedmimetrové hloubky. Skončilo v roce 2000. Poté začal pozemky spravovat podnik Lesy ČR. Ten nyní nejpoškozenější plochu obnovuje, uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová.

„Důležité je zamezit odtoku vody, protože rašeliniště vzniká pouze na trvale silně zamokřeném území. Nejdříve tedy odstraníme náletové a nevhodně vysazené dřeviny. Poté se rašeliniště přehradí a vymodeluje reliéf těžené plochy,“ uvedl Miroslav Rozner, ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR v Karlových Varech.

Oblast podnik zpřístupní i veřejnosti. Přes mokřiny nově povede dřevěný povalový chodník, zbuduje se pozorovatelna a molo s informačními tabulemi. „Perninské rašeliniště bylo v roce 2015 vyhlášeno evropsky významnou lokalitou v soustavě Natura 2000 a je chráněnou přírodní památkou. Na území žijí citlivé druhy ptáků. Kvůli jejich ochraně v době hnízdění jsou práce termínově omezeny,“ dodal Rozner. Projekt by měl skončit nejpozději v listopadu 2019.

Z původního rašeliniště se zachovalo jen asi 20 procent. Zanikly například lokality dvou vzácných druhů rostlin, klikvy maloplodé a rojovníku bahenního. Stávající vegetaci tvoří například klikva bahenní, kyhanka sivolistá, šicha černá, rosnatka okrouhlolistá, všivec mokřadní či plavuň pučivá. K vidění jsou tu také vzácné druhy motýlů, zejména vymírající žluťásek borůvkový nebo bekasina otavní, ale i tetřívek obecný či bramborníček hnědý. „Rašeliniště jsou unikátním ostrůvkem severské přírody ve střední Evropě. Potoky pramenící v živých rašeliništích ani za největšího sucha nevysychají,“ vysvětlil přírodovědec Vladimír Melichar, který se dlouhodobě rašeliništi zabývá a po odborné stránce revitalizaci dozoruje.

Obdobné projekty se nyní provádějí také na Šumavě nebo ve Slavkovském lese. V Krušných horách patří tato revitalizace k nejrozsáhlejším. Z 90 procent projekt financuje Evropská unie, konkrétně z Operačního programu životní prostředí.

Naše voda,foto: LČR Vladimír Melichar