Lípa srdčitá, náš národní strom, patří k druhům, jejichž rozšíření by mohlo přispět k obohacení a zvýšení stability lesních ekosystémů. Poukazuje na to Jan Řezáč z Lesnického informačního centra Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).

Současná situace kalamitního úhynu smrku a borovice vyžaduje obnovu lesních porostů výběrem druhů dřevin, které se v lesních ekosystémech dříve přirozeně vyskytovaly. Pro výběr těch geneticky rozmanitých a proto odolnějších jedinců slouží velmi spolehlivá metoda – analýza DNA. Genetickými analýzami lesních dřevin se dlouhodobě zabývají odborníci na biologii a šlechtění lesních dřevin z VÚLHM. Nyní představují prostřednictvím metodické příručky postupy analýz DNA s využitím mikrosatelitových markerů pro zhodnocení úrovně genetické diverzity (rozmanitosti) a dalších genetických charakteristik lípy srdčité. Tyto postupy slouží také pro objektivní ověřování deklarované identity klonů například v semenných sadech nebo v klonových archivech za účelem ověření kvality reprodukčních zdrojů.

Lípa srdčitá patří mezi druhy, které byly v minulých třech stoletích v lesních porostech silně redukovány v důsledku intenzivního zavádění smrkových a borových monokultur. Přitom má řadu předností. Je to například vysoká odolnost vůči silným mrazům i vysokým teplotám; nepoškozují ji ani pozdní mrazy. Snáší přesazování i dospělých stromů, seřezávání, výkopy kolem kmene a vyznačuje se vysokou pařezovou výmladností, kterou se ubránila úplnému vytlačení z hospodářského lesa. Lípa je lesnicky i sadovnicky pěstovaná dřevina s vhodnými melioračními i půdoochrannými vlastnostmi. Její měkké dřevo je dobře opracovatelné a hodí se pro řezbářské práce. Její květenství je pro léčivé účinky hojně využíváno v lékařství a je velmi značným přínosem pro včelařství.

„Obecně se předpokládá, že populace vyznačující se nízkou genetickou rozmanitostí by mohly být podstatně citlivější na změny životního prostředí, napadení chorobami a škůdci. Znalosti o úrovni genetické diverzity, založené na analýzách DNA, přispějí k ohodnocení kvality genetických zdrojů reprodukčního materiálu. Zachování vhodného genofondu tohoto druhu dřeviny probíhá v současné době i s podporou vyhlášeného Národního programu ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin,“ vysvětluje vedoucí Útvaru biologie a šlechtění lesních dřevin VÚLHM Pavlína Máchová.

Účelem zpracovávaných metodických postupů pro ověřování klonové identity a úrovně genetické rozmanitosti u lípy srdčité bylo vybrat vhodné jaderné mikrosatelity, nuclear simple sequence repeats (nSSR) markery. Ty se široce využívají pro hodnocení genetické diverzity populací lesních dřevin. Metodické postupy byly odzkoušeny při ověřování klonové identity a genetické diverzity mezi klony u semenného sadu lípy srdčité, nacházejícím se na Lesní správě LČR Tábor. Významnost nových postupů v předkládané metodice spočívá ve využití DNA analýz pro objektivní ověřování příslušnosti ramet (jedinců) k určitému ortetu (klonu).

Jak uvádějí autorky metodiky, využití polymorfních mikrosatelitových markerů je významné i pro ověřování deklarované klonové identity zdrojů reprodukčního materiálu například v semenných sadech, klonových archivech atd.: „Genetické otestování deklarovaného původu reprodukčního materiálu umožňuje objektivním postupem potvrdit nebo vyvrátit klonovou identitu ramet (jedinců). Aplikace nových kontrolních metod ověřování klonové identity zdrojů reprodukčního materiálu je využívána i státní správou při realizaci dotační politiky v oblasti podpory zachování a reprodukce genofondu lesních dřevin.“

Další možné aplikační využití získaných poznatků je při uznávání zdrojů reprodukčního materiálu a jejich zařazování do Národního programu ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin včetně zařazování vzorků z těchto zdrojů do Národní banky osiva a explantátů lesních dřevin (provozuje ji VÚLHM), kdy lze především na základě míry genetické diverzity rozhodnout, které populace (porosty) je možné zařadit jako cenné zdroje. Poznatky o diverzitě populací také napomáhají plnit cíle Státní politiky životního prostředí ČR 2012–2020 a mezinárodní závazky ČR při ochraně biologické rozmanitosti.

Metodické postupy jsou také návodem pro získání znalostí o genetické struktuře porostů lípy srdčité. Poznatky o úrovni genetické diverzity, diferenciaci, heterozygotnosti a dalších genetických charakteristik u zdrojových porostů reprodukčního materiálu jsou při umělé obnově lesa velmi důležité.

Metodika Využití mikrosatelitových markerů pro ověřování klonové identity a diverzity u lípy srdčité je k dispozici na webových stránkách VÚLHM: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2020/02/LP_4_2019-1.pdf

VÚLHM, ilustrační foto (semenný sad lípy srdčité, Písecká Smoleč), archiv VÚLHM