Povodí Moravy připravuje dvouetapovou výstavbu protipovodňových opatření pro město Litovel. Zpočátku má chránit před takzvanou dvacetiletou vodou a po dobudování komplexní ochrany i před stoletými průtoky.  Celková investice by měla dosáhnout až 800 milionů korun a po vyřešení majetkoprávních vztahů lze očekávat zahájení staveb v letech 2013 až 2014. Uvedlo to dnes Povodí Moravy.

Nejdříve je v plánu zvýšení kapacity koryta hlavního toku Moravy na vteřinový průtok 170 m3 a elektrárenského náhonu na 30 m3. Dokumentaci k územnímu řízení  má nyní schvalovat litovelský stavební úřad. Město tak bude zpočátku chráněno před takzvanou dvacetiletou a poté až před stoletou vodu.

„Investiční záměr jsme předložili už v roce 2006 a od té doby jednáme s vlastníky pozemků, kvůliInvestice  nimž se projekt musel dvakrát přepracovávat,“ připomněl ředitel závodu Horní Morava (Povodí Moravy, s.p.) David Fína. Podle něj má podnik ze 160 vlastníků necelou polovinu souhlasů a u šesti desítek jsou jednání velmi obtížná. Město Litovel přitom jedná s dalšími asi dvěma desítkami majitelů pozemků. Celou situaci navíc komplikuje skutečnost, že město nemá dosud zpracovaný územní plán.

Zmíněné zvýšení kapacity koryt Moravy a elektrárenského náhonu je obsahem tzv. nulté etapy stavby, kterou však musí pro ochranu před dvacetiletou vodou doplnit souběžně realizovaná první etapa. Obsahuje mimo jiné hrázový systém s obtokovým korytem o průtočné kapacitě 150m3 za vteřinu, rekonstrukci jezů Litovel a Šargoun nebo pročištění a ohrázování Malé vody na vteřinový průtok 130 až 135 m3. Výstavbu nových omezovacích objektů na tocích doplní potřebné lokální zásahy do koryt a dosavadních hrází.

V první etapě se postaví kolem Litovle a Červenky asi pět kilometrů sypaných hrází, v podobě zatravněných valů. Takzvaná západní ochranná hráz s regulačními objekty bude mít za úkol zkoncentrovat rozlitou vodu před městem a dostat ji do už upravených koryt Moravy a Malé vody. Druhá etapa stavby si v budoucnu vyžádá stavbu objektů na severním obtoku a na východním okraji Litovle. Zajistí tak kompletní ochranu města na úroveň průtoku stoleté vody, tedy 479 m3 za vteřinu.

Povodí Moravy se nyní bude také snažit postupně zlepšovat průtokové poměry a celkový stav koryt drobných toků na území města. „Požádali jsme již příslušný vodoprávní úřad o zahájení společného řešení první problémové lokality,“ doplnil David Fína. Jedná se o úsek koryta Radniční Moravy v Litovli, který prochází na okraji městské zástavby zahrádkářskou kolonií. Špatný stav koryt těchto drobných toků je často důsledkem nepovolených činností a neodborných zásahů, které provádí majitelé příbřežních pozemků.

Přestože stavba protipovodňových opatření v Litovli není v této chvíli zahájena, Povodí Moravy neustále sleduje stav řek v „hanáckých Benátkách“ a podle potřeby zasahuje.    Jen letos na jaře odstranili pracovníci státního podniku zátarasy a naplaveniny na třech místech podél toků. Uklidili několik set kilogramů odpadků a stavební suti. Prohrábli také koryto Radniční Moravy. V květnu také opravili pravobřežní nátrž na Elektrárenském náhonu.

Technické zajímavosti PPO Litovel:

– Stavba první etapy je složena ze 14 vzájemně provázaných inženýrských objektů

– Délka hrází bude přibližně pět kilometrů

– Povodí Moravy plánuje na řekách zrekonstruovat dva jezy

– Vzniknou čtyři velké stavidlové objekty (obdobná zařízení jako jez)

– Řada dalších malých objektů bude regulovat průtočnost vody

– Projekt si vyžádá stavbu dvou nových mostů

Zdroj: PMO