Loňský rok byl v Brně srážkově výrazně nadprůměrný. Napršelo 619 milimetrů, tedy 619 litrů na metr čtvereční. Je to je o 128 milimetrů více, než je průměr za roky 1961 až 1990, uvedl na síti X klimatolog Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Pavel Zahradníček. Od roku 1995 jsou roky obecně vlhčí než zmíněné třicetileté období, nicméně rostoucí úhrny srážek nedokážou kompenzovat rychle rostoucí průměrné teploty a vypařování vody, řekl ČTK Zahradníček.

I přes to, že posledních 30 let je spíše vlhčích, variabilita srážek v Česku, a tedy i v Brně zůstává vysoká a střídají se vlhčí roky se suššími. Průměrné teploty vzduchu vzrostly v České republice od roku 1961 o 2,4 stupně Celsia a uplynulý rok byl v Brně i Česku nejteplejší za dobu měření. „Tendence k vlhčím létům by měla být dobrá zpráva s ohledem na hrozbu sucha, ale výpar je bohužel kvůli rostoucím teplotám stále vyšší,“ uvedl Zahradníček. Mění se také rozložení srážek v průběhu roku. Obecně méně prší mezi dubnem a červnem, tedy v měsících, které z velké míry rozhodují o zemědělské úrodě, a více prší v červenci až v září. „V těchto měsících se jedná většinou o bouřky, tedy o krátké a intenzivní deště,“ řekl Zahradníček. A v zimě kvůli růstu teplot více než dříve prší a méně sněží. Sněhu jako zásobárny vody pro jarní krajinu proto ubývá. Změna rozložení srážek tak zvyšuje riziko epizod sucha.

V tomto století byl na stanici Brno-Tuřany nejdeštivější rok 2010, kdy napršelo 687 milimetrů, hned následující rok byl naopak nejsušší s úhrnem 391 milimetrů. Za posledních pět let byl podprůměrný jen jeden rok, a to 2022. Naopak nejdeštivější byl rok 2020 s úhrnem 642 milimetrů, který ukončil pětiletou extrémně suchou epizodu.

Zdroj: ČTK, ilustrační snímek