O tom, jaké má Praha zásoby vody a jak je připravena na období sucha, jsme si povídali s Mgr. Markem Riederem, ředitelem Českého hydrometeorologického ústavu a předsedou představenstva akciové společnosti Úpravna vody Želivka.

Jak je Praha připravena na sucho? Jsou zásoby vody v  Želivce dostatečné?

Praha nemusí mít ze sucha strach. Vodárenská nádrž Švihov, jak zní její oficiální název, je nádrží s  víceletým hospodařením. Několikaleté období sucha se těchto zásob nijak dramaticky nemůže dotknout. V  tuto chvíli jsme zhruba na 90 procentech naplnění, přestože letošní zima byla relativně chudá na srážky. V současné době je hladina ve vodárenské nádrži Švihov ve výšce 375 m n. m., což představuje pokles o  2 m od přelivu a objem cca 240 mil. m3.  Je to zásoba vody více než dostatečná, protože ÚV Želivka spotřebuje ročně pro výrobu pitné vody kolem 90 mil. m3 povrchové vody.

Může se situace v  létě zhoršit?

V kritickém období může naplněnost nádrže klesnout až na 70 procent. Nejhůře jsme na tom byli na začátku devadesátých let, kdy hladina klesla o  12 metrů pod normál. Želivka to přesto zvládla a  v  Praze byl vody dostatek. Problém byl spíš v  jiných regionech, kde bylo nutné dokonce jeden milion lidí zásobovat z cisteren.

Je teoreticky možné, že by Prahu postihl podobný nedostatek vody?

Praha má tři zdroje vody – Želivku, Káraný a  jako záložní zdroj Podolí. Pokud by vypadl jeden ze zdrojů, kapacita ostatních je taková, že by Prahu dostatečně zásobila. Úpravna vody Podolí je zatím záložním zdrojem, ale naplánováno je její letošní částečné opětovné zprovoznění. Kapacita Podolí je přitom ještě větší než u Želivky.

Jaká je kapacita Úpravny vody Želivka?

Ročně vyrobíme zhruba 85 milionů kubíků pitné vody. Největší část vody putuje do Prahy. Ze  Želivky jsou dále zásobována všechna významnější města na trase štolového přivaděče a významná část Středočeského kraje – například Beroun, Benešov, Sedlčany, Vlašim, Zruč nad Sázavou a část Kraje Vysočina jako Pelhřimov, Humpolec, Pacov či Havlíčkův Brod.

Praha má tedy vody dostatek. Jak je na tom zbytek republiky?

Nejvíce sucho postihuje jižní Moravu. Obecně je dobrá situace v  zásobování obyvatelstva tam, kde jsou velké vodní nádrže.

Jak je na nedostatek vody připravena infrastruktura?

Problémem je velká roztříštěnost vlastníků vodárenské infrastruktury. V České republice máme více než šest tisíc vlastníků, tedy měst, obcí či svazků obcí. To je velké množství izolovaných vodárenských systémů, které nejsou dostatečně kapacitně propojené tak, aby si vzájemně pomohly podobně, jako je tomu například v Praze a Středočeském kraji. Máme sice plány rozvoje vodovodů a  kanalizací, ale to, co chybí, je velkokapacitní propojení vodárenských soustav. Pokud propojíme „malou trubkou“ jedno město s druhým, nedostatek vody to zásadním způsobem nevyřeší.

Kdy k velkokapacitnímu propojení podle vašeho názoru dojde?

Na to je sucho ještě příliš malé… Hnacím motorem lidstva byl vždycky problém, a byť ho tady už nějakou dobu máme, je stále malý. Neznamená to ale, že se vůbec nic neděje. Zaznamenal jsem už první pozitivní příklady. Řeší se například propojení středočeské a jihočeské vodárenské soustavy v trase plánované dálnice D3.

Máme v  Praze vodou šetřit? Co poradíte Pražanům, kteří se chtějí chovat ekologicky?

Chovat se podle zásady: Nešetři, ale buď šetrný. Vody je v Praze dostatek, Pražané tak nutně nemusejí přemýšlet nad tím, zda si dát sprchu nebo vanu. Pokud se chceme chovat ekologicky, zamysleme se spíše nad tím, co vypouštíme do kanalizace. Stejně jako jsme se naučili třídit odpad, měli bychom se naučit rozlišovat, co patří a  nepatří do kanalizace. Velkým problémem je například vylévání olejů do odpadů.

Kolik vody v  Praze spotřebujeme?

Je dobré si uvědomit, že voda, která odteče ze sprchy, se nespotřebuje, neztratí se. Kvalitně se vyčistí v čistírně odpadních vod a  vrátí do oběhu. Možná vás překvapí, že v  Praze vrátíme do Vltavy dokonce více vody, než kolik jí odebereme. Do kanalizace totiž proudí nejen odpadní voda z  domácností, ale také zachycená dešťová voda. Veškerá tato voda je kvalitně vyčištěná a vrácená do Vltavy. Takto v koloběhu projde přes 100 milionů kubických metrů vody ročně. A  v  Drážďanech pak vodu z  Vltavy břehovou infiltrací znovu odeberou a  upraví k  použití. Říká se, že voda v  Temži byla dokonce sedmkrát vypitá, než dotekla do Londýna.

Naše voda, foto (Mark Rieder) Naše voda – Nina Havlová