Ministerstvo dopravy navrhlo vládě se při dalších jednáních o projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL) zaměřit na propojení Dunaje a Odry. Zároveň se však rozhodlo ponechat územní rezervu i pro labskou část projektu, která by měla sloužit jako rezerva do budoucna. Vláda se bude studií proveditelnosti o kanálu zabývat nejspíš ještě během října. Na semináři Akademie věd věnovanému této studii to řekla Martina Bártová z ministerstva dopravy. Podle studie by výstavba celého koridoru vyšla na 585 miliard korun, připojení Labe by přitom stálo více než 300 miliard.

Ministerstvo původně doporučilo labskou část projektu zcela vyřadit, protože její zahrnutí se podle studie jeví jako rizikové. Po připomínkách některých ministerstev a krajů se však nakonec rozhodlo ponechat pro Labe územní rezervy, které studie vymezila. Zachování rezervy tak do budoucna omezí případné velké projekty na území, kterým by labská část koridoru vedla, pro případ, že by stát později rozhodl i o připojení Labe ke koridoru.

I přesto ovšem ministerstvo vládě doporučilo se prioritně zaměřit na propojení Dunaje a Odry. V případě souhlasu vlády by ministerstvo následně zadalo zpracování podkladů k vyhodnocení vlivů na životní prostředí (proces EIA).

O výsledcích studie proveditelnosti se dnes hovořilo také na semináři, ve kterém diskutovali kritici a zastánci projektu. Podle odpůrců studie postupovali její tvůrci nepřesně a nekorektně a materiál obsahuje zavádějící výsledky. Zpracovatelé studie se proti tomu ohradili s tím, že jejich kritici opomíjejí různé faktory, které k výsledkům vedly.

Senát už v létě vyzval ministerstvo dopravy k vypracování zahraničního oponentního posudku ke studii. Bártová k tomu dnes řekla, že ministerstvo jeden oponentní posudek už má, pochází však od tuzemských organizací. Mezinárodní posudek by podle ní musel zadat někdo jiný.

Projekt, který dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman, by podle zastánců přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou. Ekologové naopak namítají, že koridor by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi.

Zdroj: ČTK, vizualizace: ŘVCČR