Podle nové studie nizozemských vědců publikované v časopise Nature Climate Change mohou změny klimatu ovlivnit možnosti výroby elektrické energie. Poukazuje na to ekologický server memza.cz s tím, že výroba elektrické energie je náročná na spotřebu vody.

Podle studie ovlivní globální změny klimatu hladiny vodních toků, kterou mohou vést k omezení schopnosti výroby elektřiny z vodních, tepelných a jaderných elektráren, pro něž je voda nezbytnou surovinou. Klimatické změny by mohly zejména v letních měsících způsobit vodním, jaderným a tepelným elektrárnám vážné potíže. Loňský pokles hladiny vody na českých přehradách by měl být signálem, že jejich výsledky máme brát skutečně vážně.

Výzkumníci z univerzity Wageningen varují, že v letech 2040 až 2069 by mohl dostupný výkon elektráren poklesnout v celosvětovém měřítku až o 60 procent. Podle studie se vodní, jaderné a tepelné elektrárny v současné době podílí na celosvětové výrobě elektřiny z 98 procent. Dle údajů z Energetického regulačního úřadu (ERÚ) byl v ČR jejich podíl na celkové výrobě 97 procent.

Vodní, jaderné a tepelné elektrárny, ať spalují fosilní paliva či biomasu, spoléhají na odběr vody z vodních toků. Turbíny vodních elektráren jsou poháněny přímo gravitační energií vody. Teplota vody zase hraje kritickou roli v procesu výroby elektřiny v telených a jaderných elektrárnách, protože je používána ke chlazení ve výrobním procesu. Tudíž jsou všechny tyto technologie výroby elektřiny silně závislé na dostupnosti vodních zdrojů. Jedná se zatím o první studii, která zkoumá spojení mezi klimatickými změnami, zásobami vody a výrobou elektřiny v globálním měřítku. Je opřena o data z téměř 26 000 elektráren z celého světa. Podle všeho tedy elektrárny nejsou pouze původci klimatických změn, ale rovněž jimi mohou být zásadní měrou ovlivněny.

Podle nizozemských vědců jsou obzvláště ohroženými regiony Spojené státy, jižní část Jižní Ameriky, střední a jižní Evropa, jihovýchod Asie a jih Austrálie, jelikož prognózy zde předpokládají pokles střední hodnoty ročního průtoku společně se silným nárůstem teploty vody z důvodu klimatických změn. To prý povede k omezení potenciálu vodních a tepelných elektráren v těchto regionech.

První negativní dopady ovšem můžeme ve střední Evropě pozorovat již nyní. Polsko muselo v srpnu minulého roku z důvodu nedostatku chladicí vody pro své tepelné elektrárny zastavit některé průmyslové provozy. Problém se nevyhnul ani ČR. Podle ERÚ byla v srpnu minulého roku celková výroba elektrické energie z vodních elektráren 85,6 GWh, přičemž ve stejném období byla o rok dříve 129,6 GWh. To je pokles o 34 procent. Podle informací České inspekce životního prostředí ale mnohé vodní elektrárny produkovaly elektrickou energii, přestože jim to neumožňovala pravidla pro odběr z vodních toků z důvodu nízkého stavu vody. Pokud by byly všechny regulace dodrženy, promítlo by se sucho na výrobě elektřiny z vodních elektráren ještě výrazněji.

Zdroj: www.memza.cz, ilustrační foto (MVE Hučák) Naše voda – Nina Havlová