Lidé kolem prezidenta Miloše Zemana chtějí v naší zemi vykutat plavební kanál, který by spojil Dunaj, Odru a Labe. Informuje o tom týdeník Reflex s tím, že propojení tří toků by mělo měřit 370 kilometrů.

Dohnali bychom tak jiné evropské země, které podobná díla budovaly v 19. století. V té době se to jaksi patřilo. Před sto lety se skutečně i u nás o stavbě podobného průplavu také uvažovalo. Pak však naši předkové usoudili, že prokopávat hory v zemi, kde ani nejsou dostatečně vodnaté řeky, se asi nevyplatí a vsadili na železnici. Velká vodní díla tohoto typu tak přenechali státům ležícím na dolních tocích velkých řek. Vodní trasa za stovky miliard korun však z myslí politiků a stavbařů nikdy úplně nezmizela. Nějaké přípravné práce proběhly naposledy za protektorátu, s koncem války však došly peníze.

Nyní se ke stavbě opět přihlásil ředitel zahraniční sekce Hradu Hynek Kmoníček. Pro ČTK poznamenal, že by vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe pomohlo celé Evropské unii rozhýbat ekonomiku a pracovní trh. Neřekl to jen tak. Jeho nadřízený, Miloš Zeman vybudování koridoru opakovaně podpořil. Velkým propagátorem stavby je i prezidentův poradce František Čuba, bývalý předseda slušovického JZD. Podle Kmoníčka je výstavba vodní cesty otázkou příštích desetiletí a kanál by mohl být dokončen tak v roce 2030. K projektu se prý vstřícně staví Německo a Polsko, a Hrad nyní jedná o podpoře Rakouska a Maďarska.

Prezident Zeman, který o prospěšnosti vybudování kanálu opakovaně hovoří, vyhlásil už v únoru, že by českou stranu stavba přišla za 15 let na 45 miliard korun. Zbývající – vyšší – částku by zaplatila EU. A nešlo by o malé peníze. Podle ministerstva dopravy celkově stavba vyjde na minimálně 250 miliard korun, nicméně konečná částka může být vyšší, protože odhad vychází ze studie publikované v roce 2005.

Nejde jen o to prorazit Českomoravskou vysočinu. V kanále by také musel být dostatek vody, aby byla zajištěna splavnost pro velké lodě. Zejména oblast jižní a střední Moravy by byla odkázána na přečerpávání vody z Dunaje a její zadržování soustavou zdymadel. V Čechách je zase problém s nedostatkem vody v Labi. Stavbaři tedy budou muset zdolávat různá protivenství. A co přednosti stavby? Kromě lodní dopravy přes Česko snad i jakási ochrana proti povodním, především na řece Moravě. Upřímně řečeno, hlavním lákadlem asi bude, že jde o tak obrovskou investici, že by se na ní každý zainteresovaný nějak přiživil.

Už se těším, s čím přijdou prezidentovi poradci příště. Třeba se jednou rozhodnou postavit v Česku kosmodrom. Koneckonců není to tak šílené jako se snažit prokopat Českomoravskou vysočinu jen proto, abychom mohli mezi Olomoucí a Pardubicemi zvedat lodě za pomocí dunajské vody do výšky sto metrů a zase je spouštět zpátky do řek, které jsou tak malé, že se budou muset celé vybetonovat a zastavět zdymadly.

Šířka vodní cesty by měla být 40 metrů. Plout by po ní mohly lodi s ponorem do 2,8 metru a šířkou do 11,4 metru. Motorové lodi by mohly mít délku 135 metrů, tlačné soupravy dokonce 185 metrů.

Zdroj: Reflex