Ministerstvo zemědělství předložilo do vnějšího připomínkového řízení návrh vyhlášky o zpracování oblastních plánu rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů, který naplňuje úkol lesnického výzkumu a praxe a reaguje na měnící se přírodní podmínky a na vládou schválený Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (NAP).

Informovalo o tom Ministerstvo zemědělství. Záměrem je revidovat druhové skladby a doporučené způsoby hospodaření pro hospodářské soubory s důrazem na částečnou náhradu smrku vhodnými dřevinami v závislosti na přírodní lesní oblasti a příslušných hospodářských souborech. Do třetího lesního vegetačního stupně v oblastních plánech nedoporučuje umělou obnovu smrku s výjimkou vhodných ekotypů a stanovišť (zejména vodou ovlivněných, inverzních). V tomto smyslu byly přílohy vyhlášky upraveny tak, aby odpovídaly požadavkům na přizpůsobení se očekávané změně klimatu, doporučovanému druhovému spektru stanovištně vhodných dřevin a odrážely očekávaný teplotní posun.

Vyhláška také rozšiřuje výčet vhodných, takzvaných melioračních a zpevňujících dřevin (především listnáčů), v souladu s novými vědeckými poznatky, podněty z lesnické praxe. Návrh vyhlášky tím naplňuje i další úkol NAP a umožní vlastníkům lesů pěstování druhově pestřejších porostních směsí i s využitím příměsí dlouhodobě prověřených dřevin introdukovaných, které mohou lépe odolávat předpokládaným účinkům klimatických změn.

Dalším přínosem nového navrhuje snížení doporučené doby pro mýcení lesních porostů, které umožňuje všem vlastníkům lesů svobodu v rozhodování vlastních parametrů odpovídajících jejich hospodářskému záměru při zachování trvalosti a vyrovnanosti produkce a respektování růstových a stanovištních podmínek. Návrh tímto opatřením naplňuje další úkol NAP stanovený Ministerstvu zemědělství.

Ministerstvo zemědělství uvádí, že podle objektivních údajů zjištěných Národní inventarizací lesů dosahuje využití smrku při umělé obnově lesa (zalesňování) v celé České republice pouze 32,6 procenta. Je však pochopitelné, že vzhledem k dlouhé produkční době lesů, která trvá asi sto let, se tento klesající trend zastoupení smrku projeví až za několik desítek let. Podle Ministerstva zemědělství smrk, i přes současné problémy druhově stejnorodých a stejnověkých porostů, zůstává na vhodných stanovištích jednou z doporučovaných dřevin cílové druhové skladby. Je však nutné při jeho výsadbě důsledně respektovat jeho stanovištní nároky (vhodné jsou zejména půdy přirozeně vlhké, podhorské a horské polohy) a jeho výsadbu provádět ve směsích s listnáči tak, jak navrhuje vyhláška.

MZE, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová