Nový dotační titul na zvýšení biodiverzity i zvýšení retence vody v zemědělské krajině zavádí Ministerstvo zemědělství (MZe). V rozhovoru pro týdeník Zemědělec o tom informoval náměstek ministra zemědělství pro řízení Sekce pro fondy EU, vědu, výzkum a vzdělávání Pavel Sekáč.

MZe podle něj připravilo pro letošní rok několik změn. „V rámci greeningu rozšiřujeme možnosti plnění podmínek a zavádíme zcela nový druh plochy využívané v ekologickém zájmu (tzv. EFA), medonosný úhor. Některých žadatelů se bude nově týkat povinnost zákresu plochy plodin do mapového podkladu. Změny, které sice již byly provedeny dříve, nicméně se teprve 1.1.2019 stávají účinnými, se týkají také systému podmíněnosti, a to konkrétně standardu DZES 5. Ten je zaměřen na ochranu půdy před erozí a od nového roku se rozšiřuje jeho působnost na více než dvojnásobnou výměru zemědělské půdy, zároveň se zpřísňují některé z jeho podmínek. Nově zavádíme standard DZES 7d, jehož cílem je zlepšení struktury krajiny, zkvalitnění životního prostředí, zvýšení retence vody v krajině a má zároveň protierozní efekt,“ uvedl Sekáč.

U standardu 7d byla posunuta účinnost nařízení vlády na 1. leden 2020, takže zemědělci mají čas na přípravu a plánování, jaké postupy využít na polích. Smyslem standardu je omezit souvislou plochu pěstované plodiny, především na erozně ohrožených pozemcích. V případě, že zemědělec hodlá pěstovat více než 30 hektarů plodiny, má několik možností ke splnění podmínek. Buď může souvislou plochu jedné plodiny o maximální výměře 30 hektarů oddělit od druhé takové plochy ochranným pásem, který je minimálně 22 metrů široký, neboje, tedy dvě plochy jedné plodiny o maximální výměře 30 hektarů, může oddělit plochou jiné plodiny o minimální šířce 110 metrů.

Na ochranném pásu lze pěstovat hořčici, hrách, jetel, komonici, pohanku, proso, ředkev, svazenku, štírovník, tolici, vikev, kopr, koriandr, len, řeřichu, trávy čeledi lipnicovité s výjimkou obilnin, nebo směs těchto plodin.

Zdroj: Zemědělec, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová