Ministr zemědělství Ivan Fuksa na evropské frontě úspěšně rozšiřuje koalici k větší finanční podpoře pro tuzemské sladkovodní rybáře. Informovala o tom dnes mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková. 

Podporu deklaraci pěti vnitrozemských států k sladkovodní akvakultuře, kterou ministr Fuksa inicioval, vyjádřilo totiž dnes v Lucemburku dalších dvanáct členských států, a to vesměs těch, které se zabývají především mořským rybolovem. Byly mezi nimi dokonce takové rybářské velmoci, jakými jsou Francie a Španělsko. Komisařka pro rybářství Maria Damanaki to označila za aktivitu, která přichází v pravý čas a má plnou podporu Komise. Ministři zemědělství EU dále diskutovali také o kvalitě zemědělských produktů, a to hlavně v souvislosti s podporou místního zemědělství a přímého prodeje.

„Vzhledem k současné situaci, kdy se nejen v rámci EU, ale i celosvětově stále zmenšují populace mořských ryb a ostatních mořských živočichů, je třeba, aby Evropská unie vybudovala rozumnou strategii udržitelného a odpovědného rybářství. Sladkovodní akvakultura v ní bude hrát velmi významnou roli, a to právě jako obnovitelný zdroj rybího masa za ubývající zásoby mořských živočichů a jako konkurent stále rostoucích dovozů,“ uvedl ministr Fuksa.

Tomuto cíli by měly napomoct dostatečné finanční prostředky v novém Evropském rybářském fondu pro období 2014 až 2020. Evropská sladkovodní akvakultura by měla poskytovat zdravé a vysoce kvalitní produkty za podmínek, jež jsou šetrné k životnímu prostředí a zajistí dobré životní podmínky chovaných organismů. Rybářství by měly upravovat samostatné zákony. EU chce navrhnout legislativu, která pomůže dalšímu rozvoji tohoto odvětví. Konkrétním vyjádřením probíhající debaty je deklarace k podpoře sladkovodního rybářství, kterou ministr Fuksa prosadil a pro jejíž podporu získal kolegy z Rakouska, Maďarska, Lucemburska a Slovenska. Na dnešním jednání Rady pro zemědělství a rybářství pak svoji podporu připojilo dalších dvanáct členských států, mezi nimi například takové velmoci námořního rybolovu, jakými jsou třeba Francie a Španělsko, ale třeba i Malta.

Ke společným prioritám vnitrozemských států podepsaných pod deklarací ministr Fuksa řekl: „Naší snahou je, aby se sladkovodní akvakultura stala jedním z významných pilířů budoucí podoby Společné rybářské politiky. Tomu by měla odpovídat i výše rozpočtu. Jsem rád, že právě toto navýšení nám paní komisařka už nyní přislíbila.“

Podle komisařky pro rybářství a námořní záležitosti Marie Damanaki jde o cennou iniciativu, která přišla v pravý čas a má její podporu. Sladkovodní akvakultura by v budoucí Společné rybářské politice měla být samostatným pilířem se samostatným financováním. Podle komisařky Damanaki jde totiž o vhodnou alternativu k mořskému rybolovu a nástroj na ochranu životního prostředí.

„Unie by měla rybářství všestranně podporovat, a to jak posíleným financováním, tak vytvářením dobrého prostředí pro jeho další rozvoj, i nezbytným zjednodušením předpisů. Také musíme zlepšit podporu aplikovaného výzkumu, včetně testování nových výrobků a technologií,“ dodal ministr Fuksa.

V Evropské unii akvakultura nedosáhla svého potenciálu, tvrdí komisařka Damanaki a chce to změnit hlavně podporou malých a středních podniků a začínajících firem a také investicemi do výzkumu a inovací. Do konce roku chce odstartovat veřejnou diskuzi k akvakultuře, která má Komisi přinést cenné podněty z praxe.

Palčivý problém všech evropských rybářů, totiž útoky a plenění kormoránů, přislíbila komisařka Damanaki řešit ve spolupráci s eurokomisařem pro životní prostředí Janezem Potočnikem.

Na dnešní Radě si ministři také vyměnili názory  na problematiku kvality zemědělských produktů. V souvislosti s tím probrali dva okruhy témat. Nejprve se věnovali režimu lokálního zemědělství a přímého prodeje a jakosti produktů. V této oblasti je Česká republika velmi aktivní a podpora místního zemědělství a přímého prodeje nese konkrétní ovoce, od rozvoje farmářských trhů, přes oblibu regionálních potravin po stoupající prodej tzv. ze dvora. Česká republika vzhledem ke svým prioritám v oblasti kvality potravin souhlasí s tím, aby režim místního zemědělství a přímého prodeje podpořil balíček návrhů týkajících se jakosti.

Druhým tématem diskuze bylo začlenění pravidel pro horské produkty do balíčku návrhů k politice kvality, s čímž Česká republika také souhlasí. Horské produkty pocházejí z unikátního, čistého prostředí na kopcovitých nebo horských terénech. Jsou to výrobky, které vznikají v obtížných podmínkách, ale vyznačují se obvykle vysokou kvalitou. Zemědělští zástupci členských států EU v současné době diskutují o tom, jak tyto výrobky označovat a podporovat. „Jsem přesvědčen, že možnost využít označení horského produktu bude přínosem pro zemědělce hospodařící v těchto oblastech. Důležitá bude definice horských produktů v rámci EU, takže se zájmem očekávám výsledky dopadové studie, kterou teď Evropská komise zpracovává,“ uvedl ministr Fuksa.

 Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR