Ministr zemědělství Ivan Fuksa a generální ředitel Povodí Labe Tomáš Vaněk dnes slavnostně otevřeli protipovodňová opatření v Křešicích na Litoměřicku, která jsou součástí celkové ochrany dolního Labe v Ústeckém kraji.

Jedná se o oblast, kterou považuje ministerstvo i Povodí Labe za prioritní a strategickou. Ochrana Křešic spočívá především ve vybudování ochranných hrází. Celkové náklady na protipovodňová opatření jsou takřka 195 milionů korun. Do ochrany celého dolního toku Labe se pak v průběhu let 2006–2013 investuje cca 2,27 miliardy korun.

„Ministerstvo zemědělství i Povodí Labe se dlouhodobě snaží naplňovat vládní prioritu, kterou je protipovodňová ochrana. Do protipovodňové ochrany Ústecka v letech 2006–2013 poplyne přibližně 2,27 miliardy korun. Dnes otevřená stavba stála téměř 195 milionů a já doufám, že tato opatření výrazně přispějí nejen ke zlepšení života zde v Křešicích, ale také k celkovému zdokonalení ochrany na dolním Labi,“ uvedl Fuksa.

Stavba protipovodňové ochrany (PPO) v Křešicích začala na jaře 2009. Katalyzátorem pro její zhotovení byla katastrofální povodeň v roce 2002 a další v roce 2006. Primárním účelem PPO je ochrana Křešic předškodami způsobenými povodněmi. Pomocí ochranných zdí, které jsou tvořeny podzemní a nadzemní částí, se tak zamezí zalitím obce vodou. Spodní stavba je navržena jako trvalá konstrukce s těsnící a statickou funkcí. Nadzemní část je řešena především jako trvalá betonová stěna. Navržená výška stěny nad terénem je různá od 0,10 m do 2,95 m. V místech přechodůkomunikací, vjezdů a přístupů na pozemek jsou navrženy mobilní protipovodňové zábrany.

„Celková délka linie ochranných hrází činí přes 2,3 kilometru a obec Křešice je jí ochráněna před dvacetiletou vodou. To znamená před častými povodněmi, které obec v minulosti velmi často sužovaly. PPO Křešice je nedílnou součástí ochrany dolního toku Labe, na které nášpodnik systematicky pracuje,“ konstatoval generální ředitel státního podniku Povodí Labe Tomáš Vaněk. Obec Křešice tvoří pět částí, centrální jsou Křešice, na které jižně navazují Nučnice, severně Zahořany, západně Třeboutice a nejvzdálenějšíčástí je směrem na severovýchod Sedlec. Území všech částí zůstalo téměř nedotknuté, s historicky odpovídajícím charakterem zástavby. Dnes mají Křešice celkový počet obyvatel 1415. Rozloha včetně všech částí obce činí 1 108 ha katastrální plochy. Křešice byly vždy spojovány s řekou Labe na jejímž pravém břehu se nacházejí v ř.km 797,50 -800,00. Vzhledem k rovinatému terénu se v těchto místechřeka Labe při povodni rozlévá do širokého okolí na obou březích včetně zástavby obce. Historicky zde docházelo k zaplavení obce velmi často. V rámci výstavby vodní cesty na Vltavě a Labi na začátku 20. století došlo k vybudování plavebního stupně v Českých Kopistech v ř. km 795,67,čímž byla částečně ovlivněna i obec Křešice. Došlo k navýšení hladiny Labe a bylo nutné zajistit odtok Blatenského potoka do Labe, aniž by došlo k zatápění návsi obce.

Podnětem k  řešení protipovodňových opatření v dotčeném úseku toku byla především povodeň ze srpna roku 2002, kdy byl výrazně překročen 100-letý průtok a došlo k zaplavení převážné části obce, což bylo způsobeno navýšením hladiny místy až o 5 m. Další významnou povodní, která zasáhla Křešice, byla povodeňz dubna 2006, kdy průtok v Labi dosáhl hodnoty cca Q20. Opět došlo k zatopení významných částí obce a bylo nutné evakuovat obyvatelstvo.

Petr Havel