Z Jeseníku nad Odrou vysílala Česká televize další předvolební speciál před komunálními volbami s moderátory Václavem Moravcem a Zuzanou Tvarůžkovou. Průběh diskuse o protipovodňové prevenci zaznamenal server parlamentnilisty.cz.

Ústředním tématem pořadu byly mimo jiné bleskové povodně z roku 2009. V pořadu o zuřících živlech diskutovali ministr zemědělství Marian Jurečka, starosta Jeseníku nad Odrou Tomáš Machýček, Karel Drbal z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka a další hosté.

Proč se nedaří realizovat řada protipovodňových opatření v potřebném čase? Dochází ke zdržení často? “Setkáváme se s tím poměrně často, problém bývá ve vyřešení majetkoprávních vztahů,“ prozradil ministr, podle něhož s postupujícím časem ustupuje strach z povodně. Lidé by se ale měli k problému postavit čelem a říci: ano, já jsem připraven ten pozemek odprodat. Spory s vlastníky oddalují provedení potřebných kroků.

“Pokud mě paměť neklame, tak jsme ještě nikdy nesáhli k vyvlastnění, pokud šlo o projekt protipovodňové ochrany,“ upozornil ministr. Podle jeho názoru by bylo nejlepší, kdyby ve sporech mezi státem a vlastníky pozemků rozhodoval soud. “Já mám osobní zkušenost, že stát pošle občanovi dopis a občan musí vyhovět. Takhle už to ale nefunguje,“ podotkl ministr.

Drbal ve studiu prohlásil, že pracovníci ústavu jsou si tohoto stavu vědomi a monitorují situace v krizových bodech. Sledovaných bodů je prý téměř deset tisíc. Přesto hovořil o tom, že by krajina měla projít takovými úpravami, aby se obyvatel podobná krizová situace, jako byla ta z roku 2009, tolik nedotkla. “Objem vody, který spadne na území ČR, se nebude měnit, ale bude se měnit distribuce srážek v průběhu roku,“ upozornil také Drbal. V témže roce se tak můžeme v budoucnu opakovaně setkat se suchem i povodněmi.

Machýček k tomu poznamenal, že jen první tři roky od zmíněných povodní se obec potýkala s odstraňováním následků po katastrofě. Obec se prý zabývá i přípravou projektů, které mají pomoci k ulehčení v případě dalších povodní, ale musíme mít na paměti, že to nejsou projekty, které by bylo možné realizovat ze dne na den.

Jeden z vlastníků pozemků, kterých by se plánovaná protipovodňová opatření měla dotknout, v debatě také vystoupil a podotkl, že vidí problém hlavně v komunikaci mezi Povodím Odry, obcí a vlastníky. “To jednání proběhlo jedno,“ upozornil účastník v pořadu. Upozornil navíc, že problém nemusí být v cenách pozemků. “Jednalo se o souhlas s výstavou na svém pozemku, nešlo o výkup pozemku,“ uvedl.

V pořadu k problému řekl své i pracovník Povodí Odry Břetislav Tureček. Zdůraznil, že jednání s občany se konalo víc a potřebné informace k projektu povodí byly k nahlédnutí u starosty Jeseníku nad Odrou. Podle něj tedy rozhodně není pravda, že by neprobíhala komunikace s vlastníky pozemků.

Ministr Jurečka také starostům poradil, že mohou státu nahlásit ty zemědělce, kteří s patřičnou šetrností nepečují o krajinu a v důsledku toho dochází např. k nebezpečným půdním erozím. “Já bych tady nepoužíval přímo termín “nahlášení“, péče o půdu je i v zájmu samotných zemědělců,“ podotkl ministr. Stát už dnes podle ministra může postihovat zemědělce, kteří nepečují o krajinu, jak je třeba a to např. zkrácením dotací. Faktem prý ale také je, že v případě obrovských a rychlých dešťů se nikdy nepodaří zadržet všechnu vodu, ať děláte, co děláte.

V následujících šesti letech ministerstvo počítá s investicí 20 miliard korun z EU do protipovodňových opatření. Měly by vzniknout menší poldry, dojde na úpravu menších toků a podobně. Dnes opravdu potřebujeme jít do drobných opatření,“ zdůraznil Jurečka. Na druhé straně ale Česko čelí i dalšímu přírodnímu problému – fenoménu sucha. I před ním podle ministra nelze zavírat oči. K řešení této situace slouží větší přehrady. Do roku 2020 jsou podle Jurečky v plánu hned dvě vodní díla. Lidem by podle ministra pomohlo, kdyby stát přijal zákon o liniových stavbách.

Důležitou roli hraje v otázce povodní Státní pozemkový úřad. Stát by podle ministra měl možná přibrzdit s prodejem státní půdy, aby mohl upravit strategii budování protipovodňových opatření či liniových staveb. “Dnes jsme v situaci, kdy prodáme půdu a za čtyři, za pět let ji opět vykupujeme,“ popsal panující stav Jurečka. “Já si myslím, že jsme té státní půdy za posledních dvacet let prodali poměrně dost,“ pokračoval. A pokud stát zbrzdí prodej půdy, zemědělci se musí obracet na soukromé vlastníky a buď si s nimi dohodnout pronájem anebo usilovat o odkup půdy. “Máme tady i problém systémový v souvislosti s prodejem státní půdy,“ poznamenal také Jurečka. Podle jeho názoru je třeba bránit se např. organizovaným skupinám spekulantů.

Na státním pozemkovém fondu, resp. dnes úřadu se podle Jurečky v minulosti děly podivné věci, ty teď řeší policie a ukáže se, jak to dopadne. Samo šetření už by ale dnešní pracovníky úřadu mělo motivovat k tomu, aby se chovali odpovědněji. “Aby neskončili za katrem, jak se říká,“ podotkl šéf resortu.

V závěru pořadu došlo také na problematiku církevních restitucí. Obce často nemohly disponovat s pozemky, protože byly zatíženy právě restitučními spory. Dnes je ale situace lepší. Pokud jde o politickou stránku restitucí, tak zaplať Pán Bůh za ně,“ zaznělo ve studiu. Jestliže totiž církev jakožto vlastník drží určitý pozemek, je zároveň partnerem k jednání pro jiné subjekty. Naproti tomu prvních dvacet let po roce 1989 prakticky nebylo s kým jednat.

Jurečka v závěru pořadu také přislíbil pomoc starostům, kteří se ve spojitosti s restitucemi potýkají s případnou liknavostí Státního pozemkového úřadu. “Je to opravdu krajní varianta, ale mé číslo je k dispozici veřejně a každý starosta mi může zavolat a říct, pane ministře, tady to opravdu nefunguje,“ uvedl šéf resortu. Nabízí se ale otázka, zda teď ministrovi nebude telefon zvonit až příliš často.

Zdroj: www.parlamentnilisty.cz, ilustrační foto Archiv Naše voda