Zatím žádný z polistopadových ministrů životního prostředí neprojevil o problémy spojené se Šumavou takový zájem jako ministr v demisi Tomáš Chalupa. Podle mluvčího Správy Národního parku Šumava (NP) Pavla Pechouška to tvrdí tamní starostové obcí.

„Mé šumavské angažmá nekončí. Šumava mě nepřestává zajímat, vryla se mi do srdce. I když nebudu ministrem, budu dále bojovat za její zájmy,“ uvedl při loučení s parkem Chalupa v lokalitě Modrava. Během více než tříletého působení sestavil odcházející ministr pracovní týmy, které vypracovaly návrhy tří klíčových dokumentů nezbytných pro další fungování Národního parku Šumava – zonace, plán péče a také zákon o Národním parku Šumava. Návrh zákona o Národním parku Šumava je podle Chalupy zásadní dokument, který za jeho ministrování vznikl. „Společně s odpadovou legislativou se jedná o naše nejdůležitější rozhodnutí,“ uvádí ministr v demisi.

„Návrh zákona leží v poslanecké sněmovně. Pracovní skupina, která spolupracovala na jeho přípravě, se schází dál. Doufám, že návrh zákona nezapadne s novým ministrem pod stůl,“ doplňuje Chalupa. „Jsem rád, že mě na začátku mého působení, dnes již mí přátelé ze Šumavy, vtáhli do děje a společně jsme se snažili zdejší problémy řešit. Na Šumavě se mi líbilo to, že jsme si říkali věci do očí,“ dodává.

Na Modravě Chalupovi poděkovali klíčoví představitelé šumavského příběhu – vedle Jiřího Mánka, ředitele Správy NP a CHKO Šumava také bývalý ředitel správa parku Jan Stráský, předseda Rady Národního parku Šumava Miloš Picek a také Antonín Schubert, předseda Svazu obcí Národního parku Šumava. Ten na Modravě vyjádřil obavy, že s Chalupou odchází i naděje na zajištění pořádku na Šumavě. „Díval se na nás retrospektivou šumavskou a ne pražskou jako ostatní ministři,“ uvedl Schubert.„Šumavě věnoval opravdu stovky hodin a díky tomu byly mezi námi velmi úzké vazby,“ doplnil.

Podle Mánka se Chalupa věnoval Šumavě tak intenzivně, jako žádný ministr životního prostředí před ním. „Co pamatuji, tj. od roku 1995, se žádný jiný ministr se o Šumavu nezajímal tak intenzivně jako Tomáš Chalupa. Podobně aktivní směrem k Šumavě byl snad jen Miloš Kužvart. Ministr Chalupa se během krátké doby dokázal naučit problematiku Šumavy do největších detailů a dokázal o nich fundovaně mluvit a hlavně jednat. Na Šumavu jezdil často a výpravy ze Šumavy mířily často do Prahy za ministrem. Zná všechny šumavské starosty jménem. Udělal si čas i na to, aby zašel na pivo s našimi fořty nebo pracovníky strážní a informační služby,“ uzavřel ředitel Mánek.

Naše voda