Společný mandát EU pro konferenci OSN o změně klimatu v Dubaji, příprava nové směrnice o čištění městských odpadních vod nebo diskuze o vyjednávání nové globální dohody o plastech byly hlavními tématy pravidelného zasedání ministrů životního prostředí Evropské unie, které proběhlo v pondělí 16. října v Lucemburku.

Českou delegaci vedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který se zúčastnil i řady bilaterálních jednání. Rada pro životní prostředí jednomyslně přijala společné závěry, které obsahují pozici EU a jejích členských států pro klimatickou konferenci OSN (COP 28), která proběhne v listopadu a prosinci letošního roku. EU ve schválené pozici mimo jiné zdůrazňuje potřebu postupně ukončit používání fosilních paliv v celosvětovém měřítku a prosazuje, aby byla co nejdříve ukončena jejich podpora. Závěry Rady dále obsahují výzvu, aby do roku 2030 došlo na globální úrovni ke ztrojnásobení instalované kapacity energie z obnovitelných zdrojů a ke zdvojnásobení míry zvyšování energetické účinnosti.

„Jsem velmi rád, že jsme po dlouhé diskuzi našli shodu v tom, s čím Evropská unie pojede na COP 28 a také na přístupu k vnitrostátním cílům. Evropa, Čína i Amerika dělá hodně pro snižování emisí CO2 i ostatních plynů, ale celkové emise světově pořád rostou. A proto pojedeme na COP 28 jako Evropa s tím, že chceme tento trend zlomit nejpozději v roce 2025, aby začaly celkové emise klesat celosvětově. Další z důležitých věcí, kterou jsme projednali, je shoda na upuštění od dotací na jakákoliv fosilní paliva,“ vysvětluje ministr Petr Hladík. Členské státy současně schválily aktualizovaný příspěvek EU k plnění Pařížské dohody, ve kterém byl potvrzen stávající cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o alespoň 55 %.

Ministryně a ministři životního prostředí také přijali tzv. obecný přístup ke směrnici o čištění městských odpadních vod. Jedná se o rozsáhlou revizi směrnice, která kromě zpřísnění existujících povinností zavádí řadu nových požadavků pro členské státy pro období 2025–2040. Cílem je nejen snižovat znečištění vody, ale i množství mikroplastů nebo látek způsobujících eutrofizaci povrchových i podzemních vod. To v praxi znamená posun čištění odpadních vod na další evoluční stupeň. Jednak tím, že se povinnosti směrnice budou vztahovat na menší obce, než je tomu dnes, ale také zlepšením možností čištění. To znamená postupně zavést další, tj. kvartérní čištění, které by zachytilo rozsáhlé spektrum mikropolutantů z městských odpadních vod.

„Kvalita odpadních vod, jejich využívání a to, co pouštíme do našich řek, je čím dál důležitější. Klima se mění, to znamená, že máme různé periody, kdy je větší sucho a kdy je méně vody v řekách, a tudíž je v nich vyšší koncentrace toxických látek, proto je důležité čistit více. Nejen odstraňovat dusík a fosfor, ale zaměřit se i na vyšší stupeň čištění, které zachytí i mikroplasty nebo antibiotika a ostatní léčiva. Samozřejmě to znamená další nutné investice, ale výsledkem bude čistší a kvalitnější voda,“ komentuje ministr Hladík. Nyní budou zahájena vyjednávání s Evropským parlamentem, jejichž cílem je schválit novou směrnici ještě před evropskými volbami na jaře příštího roku.

Ministři diskutovali i o připravované mezinárodní smlouvě OSN, která má snížit znečištění plasty, a to jak na pevnině, tak v mořích. Pro Českou republiku jsou omezení plastového odpadu a principy cirkulární ekonomiky dlouhodobou prioritou a při vyjednávání aktivně podporuje všechny snahy mezivládního vyjednávacího výboru, jehož první zasedání proběhlo během českého předsednictví EU v roce 2022.

Během zasedání Rady jednal ministr Hladík také o financování projektů v oblasti dekarbonizace a aktuální verzi Vnitrostátního energeticko-klimatického plánu s výkonným místopředsedou Evropské komise Marošem Šefčovičem, který nově převzal agendu Zelené dohody pro Evropu. V rámci předsednictví ČR ve Visegrádské skupině proběhla také tradiční koordinace zemí V4, na kterou byli přizváni i zástupci Bulharska a Rumunska.

MŽP, ilustrační foto (kaly v čistírně odpadních vod): Naše voda – Nina Havlová