Do roku 2020 by se měla podle plánů ministerstva životního prostředí zvýšit rozloha mokřadů v ČR na celkem 2 procenta rozlohy naší země. Otázkou ale zůstává, jakou plochu zaujímají mokřady v ČR v současné době.

Poslední známá statistika mokřadů pochází totiž z roku 1999, a podle ní se na území ČR nacházelo tehdy 117 408 hektarů mokřadů, tedy zhruba 1,5 procenta plochy země. Od té doby ale těchto ploch zřejmě ubylo, nikdo však v současné době neví, o kolik. Elektronická databáze mokřadů sice v současné době vzniká na Agentuře ochrany přírody a krajiny (AOPK), a to v rámci projektu „Ochrana, výzkum a udržitelné využívání mokřadů v ČR“, který je financován z norských fondů. Původní plán – dokončit zmiňovanou databázi do jara příštího roku, se ale podle informací portálu Naše voda nestihne, reálně by mohla být evidence dokončena na konci roku 2016. Tím ale zřejmě vznikne další problém – totiž nesoulad rozlohy mokřadů podle interpretace Ministerstva životního prostředí (MŽP) v porovnání s plochou mokřadů v interpretaci Ministerstva zemědělství (MZe).

MŽP přitom vychází při evidenci mokřadů z pojetí mokřadů zakotveného v Ramsarské úmluvě, podle níž zahrnuje pojem „mokřad“ kromě samotných mokřadů také slatiniště, rašeliniště, trvale podmáčené louky, lužní lesy, říční nivy a dokonce i rybníky. Konkrétně je podle tohoto pojetí mokřad „území s vodní hladinou blízko povrchu terénu, s půdami podmáčenými či mělce zatopenými a rostlinstvem přizpůsobeným trvale vysoké hladině podzemní vody nebo mělké vodě povrchové“. Právě proto došlo v minulosti MŽP k ploše necelých 120 000 hektarů. Jen rybníky ale z této plochy v současné době zaujímají přibližně 52 000 hektarů, mokřady v užším slova smyslu pak podle odhadů ochránců přírody 37 000 hektarů. Prakticky trojnásobný rozdíl mezi mokřady a „mokřady“ se může stát pro laickou veřejnost značně matoucí.

MZE přitom žádnou specifickou definicí mokřadů nedisponuje a jasno zatím není ani v celkové rozloze mokřadů v podání tohoto resortu. Mimo jiné proto, že mokřad nelze přesně ohraničit, neboť jeho plocha v závislosti na počasí v průběhu roku kolísá. MZE tak zatím pracuje s tezí, podle níž jsou mokřady biologicky významné biotopy a nakládání s nimi je zahrnuto do podmínek zásad správného hospodaření (dřívější GAEC, nyní DZES).

Aby to bylo ještě složitější, pak samotné mokřady se ještě člení na čtyři podskupiny – mokřady mezinárodního významu, nadregionálního významu, regionálního významu a lokálního významu. Podle v úvodu zmiňované statistiky se na území ČR nacházelo v roce 1999 celkem 10 mokřadů mezinárodního významu na ploše 38 876 hektarů, 56 mokřadů nadregionálního významu na ploše 21 323 hektarů, 448 mokřadů regionálního významu na ploše 33 627 hektarů a 1 485 mokřadů na ploše 23 582 hektarů.

Ramsarská úmluva (The Ramsar Convention on Wetlands) je smlouva, která byla uzavřena 2. února 1971 v Rámsaru v Íránu. Každoročně je proto 2. únor Světovým dnem mokřadů. Cílem úmluvy je ochrana mokřadů, které jsou mezinárodně významné pro ochranu ptactva. Úmluva zavazuje členské země vyhlásit na své území alespoň jeden mokřad, který lze zařadit do mezinárodního seznamu mokřadů a věnovat mu dostatečnou míru ochrany. V roce 2012 tento dokument podepsalo 160 států světa. Ramsarskými mokřady se v současnosti označuje 1801 mokřadů s celkovou rozlohou okolo 1 630 000 km².

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová