Každý provozovatel vodohospodářské infrastruktury má mít zájem o to, aby kanalizační i vodovodní sítě fungovaly co nejdéle bez poruch či větších problémů. Proto je nutné znát jejich aktuální stav.

Velkým pomocníkem je v tomto ohledu monitoring kamerou. Proč a jak se kanalizační a vodovodní sítě monitorují, přibližuje Aleš Zapletal ze společnosti INSTA CZ. K monitoringu kanalizačních sítí kamerou dochází mnohem častěji než u sítí vodovodních. Důvodem je zejména fakt, že voda není příliš agresivní, a tak dochází ve vodovodních potrubích spíše ke korozi nebo zanesení vápenato-hořečnatým sedimentem. Profily vodovodních řadů se zpravidla pohybují v menších dimenzích než kanalizační potrubí, proto se používá nástrčných kamer, které umožňují monitorovat profil už od průměru DN 100. U vodovodů se monitoring sítěprovádí především sledováním provozních veličin, a to zejména tlaku, rychlosti průtoku, měřením protečeného množství vody. U vodovodních řadů je použití kamerového systému omezeno nejen profilem vlastního potrubí, ale i nutností odstávky příslušné části vodovodního potrubí a tím přerušení dodávky pitné vody do domácností. Dalším argumentem proti monitoringu vodovodních řadů kamerou je nutnost následného proplachu a hygienizace vlastního potrubí před jeho opětovným uvedením do provozu. Nepřehlédnutelné jsou také provozní ztráty vypuštěné vody a snížení provozního přetlaku na vlastní ostění potrubí. U kanalizačních řadů takováto nutnost odstavení jednotlivých úseků z provozu zpravidla není nezbytná.

Proč se monitoruje kanalizační síť?

Naproti tomu monitoring kanalizační sítě je daleko běžnější. Je tomu tak zejména proto,že odpadní vody v kanalizaci jsou mnohem agresivnější. Agresivita prostředí negativně působí na ostění trubního materiálu a především výpary, rozkládající se organická hmota, těžké kovy nebo průmyslové odpadní vody s toxickými látkami mohou dále ovlivnit pevnost a celistvost betonové konstrukce (nejen z tohoto důvodu postupně začal převládat ve výstavbě nových sítí plastový trubní materiál, který však méně odolává abrazi – mechanickému poškození otěrem, navíc má i schopnost nežádoucí deformace). Dalším cílem monitoringu je odhalení netěsnosti spojů, problémů v místech napojení kanalizačních přípojek nebo také možnost zjištění, jakým způsobem jsou připojeny nové sítě. Kontroluje se i spád a kvalita potrubí, konstrukční správnost instalace a stupeň zanesení (netvoří-li se sedimenty).

Kdy je potřebný monitoring?

V případěnových kanalizací se monitoring provádí při dokončení díla, aby se odhalily skryté závady a zkontrolovaly další faktory ovlivňující například nutnost pravidelné údržby. U nové kanalizace se monitoruje celá kanalizační síť. Ke srovnání kvality se provádí také monitoring těsně před uplynutím záruční doby, která se stanovuje minimálně na 60 měsíců. Zde se odhalí případné netěsnosti, nátoky balastní vody, jejíž výskyt může zvyšovat energetické nároky na provoz příslušné ČOV. Větší závady se však standardně objeví do 24 měsíců.

U provozovaných sítí se monitoring provádí ve vytipovaných krizových místech. Na základě výsledků se pak navrhne konkrétní oprava závadného místa. Monitoring zde může sloužit také pro odhalení stavu potrubního materiálu a posouzení plánovaných rekonstrukcí (zjistí se, jak dlouho může ještě potrubí sloužit). Pokud je potrubí v relativně zachovalém stavu a není tedy potřeba akutní rekonstrukce či výstavby nové kanalizační sítě, je možné jeho životnost a kvalitu prodloužit bezvýkopovou metodou, ve které dochází k sanaci kanalizace vtažením tzv. rukávce, a to např. technologií INSAK nebo UV Liner. Metoda spočívá ve vytvoření nové výstelky potrubí ze sklolaminátového rukávu, který se následně vytvrzuje např. UV lampou nebo teplou vodou. Tento postup šetří čas a peníze obce a zabezpečuje také komfort obyvatelstva (ulice zůstávají po celou dobu rekonstrukce přístupné).

Naše voda, další informace na www.insta.cz