Ve dnech 10. až 11. října spolupořádá Ministerstvo životního prostředí (MŽP) seminář na téma „Budeme předpovídat hurikány?“. Informovala o tom Jarmila Krebsová z tiskového oddělení MŽP.

Seminář se uskuteční v budově Ministerstva dopravy, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1. Hlavním cílem dvoudenního semináře bude definice požadavků pro službu, která by se měla věnovat analýze vlivu klimatických změn na vznik extrémních meteorologických úkazů, zejména hurikánů, které způsobují obrovské škody na životech i majetku. Tuto službu – pod zkratkou C3S – bude vytvářet Evropské centrum pro střednědobou předpověď počasí, ECMWF. “Účelem workshopu je porozumět stavu výzkumu ve vědeckých disciplínách a posoudit, zda se výzkum dostal do fáze, kdy na získaných poznatcích bude možné vystavět funkční operační službu,“ říká Dr. Dick Dee, zástupce ředitele služby Copernicus Klimatická změna v ECMWF.

Věda o extrémních meteorologických jevech se snaží určit roli změny klimatu ve výskytu a rozsahu vln tepla, povodní, bouří a sucha. K lepší znalosti těchto událostí má přispět právě služba C3S, která může poskytnout lepší pochopení extrémních jevů počasí, než nabízejí dílčí studie. Služba by také mohla pomoci s kvantifikací rizik spojených se změnou klimatu a vznikem extrémních událostí pro širokou veřejnost. Využívat ji mohou při své práci a strategickém rozhodování kromě samotných vědeckých pracovníků také vlády jednotlivých zemí, ale i pojišťovací experti a právníci, aby se mohli lépe připravit, případně lépe určit odpovědnost za vzniklé škody.

Služba C3S je z pověření Evropské komise provozována Evropským střediskem pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF). ECMWF je nezávislá mezivládní organizace, která vytváří a rozšiřuje numerické předpovědi počasí pro 34 členských a spolupracujících států. ECMWF rovněž provozuje služby Copernicus jako je Sledování atmosféry a Klimatická změna.

Copernicus (dříve GMES) je evropský program pro monitorování životního prostředí a bezpečnosti, jehož cílem je poskytování včasných a přesných informací pro rozhodování v této oblasti. V rámci programu Copernicus je garantován plný a otevřený přístup k datům a informacím. Během pilotního období v letech 2011 – 2013 se připravovala datová politika programu, rokem 2014 vstoupil Copernicus do plně funkční fáze.

Hlavními předpokládanými uživateli výstupů programu Copernicus jsou tvůrci politik a orgány veřejné správy, kteří mohou na základě informací poskytovaných programem Copernicus lépe rozhodovat o otázkách v oblasti životního prostředí či pružně reagovat v případě přírodních katastrof a humanitárních krizí. Primárními uživateli služeb Copernicus je Evropská unie především pro tvorbu svých politik, využívají je ale i další celosvětové mezinárodní organizace (např. FAO, WMO a jiné).

Další uživatele dat a služeb Copernicus tvoří akademická a výzkumná sféra, soukromé firmy a může z nich těžit i široká veřejnost. Nad poskytovanými daty mohou být vybudovány navazující služby, uzpůsobené podnikatelským potřebám veřejnosti. Copernicus má proto i velký potenciál pro vytváření nových pracovních míst, ekonomický růst a inovace.

Copernicus zajišťuje vlastní evropskou kapacitu pro pozorování Země a je považován za evropský příspěvek programu GEOSS. Nezbytnou součástí programu Copernicus je síť pozemních měřících zařízení na Zemi, ve vzduchu i ve vodním prostředí. Informace, které pořizují, jsou součástí modelů pro předpověď počasí a současně slouží pro kalibraci a validaci informací z družicových dat.

Služby programu Copernicus pokrývají šest hlavních tematických oblastí:  monitorování území; monitorování atmosféry; krizové řízení; bezpečnost; mořské prostředí; změna klimatu.

Více informací k jednotlivým sekcím najdete na:
web služby Copernicus Klimatická změna:  https://climate.copernicus.eu/
web služby Copernicus Sledování atmosféry: http://atmosphere.copernicus.eu/
web ECMWF: https://www.ecmwf.int/

MŽP, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová