V předchozích letech tzv. přechodného období 2005-2010 musela Severočeská vodárenská společnost (SVS) snížit tempo obnovy stávajícího infrastrukturního majetku, protože prioritním úkolem bylo realizovat v zájmu měst a obcí legislativou vyvolané strategické investice v oblasti čištění odpadních vod, které vyvolala přísnější evropská a nová česká legislativa. To SVS ve svém regionu působnosti zcela splnila, uvedl její mluvčí Jiří Hladík.

„Loňským rokem počínaje jsme přenesli těžiště investičních aktivit do obnovy majetku. Zatímco pro rok 2011 byly ještě určeny dvě třetiny ročního rozpočtu na strategické (legislativou vyvolané) investice a pouze třetina na obnovu majetku, v roce 2012 se poměr podařilo obrátit. Celých 60% již bylo určeno na obnovu majetku a jen 40% na strategické investice,“ vysvětluje Bronislav Špičák, generální ředitel SVS.

„V roce 2013 to bude zcela opačně, kdy téměř tři čtvrtiny prostředků v investičním plánu půjdou do obnovy. Zajistit náležitou obnovu majetku nám jako každé vlastnické vodárenské společnosti ukládá legislativa, konkrétně vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích,“ dodal.

Každý vlastník má podle ní zpracovat a realizovat Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací (dále jen PFO). Jedná se tak o zákonem stanovený nástroj, který má zajistit životaschopnost vodohospodářského majetku do budoucna. V tomto ohledu lze totiž hovořit u některých vodárenských společností dokonce o časované bombě, kdy v ceně vodného a stočného (úmyslně tlačené dolu a tudíž způsobující podfinancování majetku) nejsou tvořeny dostatečné zdroje. Tyto společnosti však připravují svým následovníkům velmi nemilou situaci, kdy budou nakonec nuceni výrazně skokově vodné a stočné zdražit a provést nutnou obnovu. Nebo prostě „zavřou kohoutky“, protože voda děravým potrubím nikam nedoteče.

SVS tak ve spolupráci s provozní společností SčVK přistoupila ke zpracování PFO velmi zodpovědně, výsledný materiál byl schválen představenstvem SVS v říjnu 2008. PFO byl zpracován na dobu deseti let (2009-2018). Pro prvních pět let (2009-2013) jsou uvedeny roční údaje, pro dalších pět let (2014-2018) údaje souhrnné.

Velkým problémem je odpisová základna historického majetku v objemu 25 mld. korun, což je tehdejší pořizovací hodnota majetku. SVS však má potřebu obnovit majetek v současné pořizovací hodnotě téměř 107 miliard korun (k přepočtu byla použita metodika MZe). Při zpracování PFO tedy SVS vycházela především z posouzení:

současných cen stavebních prací a materiálů

stupně opotřebení (s ohledem na jednotlivé skupiny majetku, použitý materiál, jeho stáří
a udávanou životnost)

v případě objektů posouzení stavební a technologické části

!Tím jsme získali základní náhled, v jaké kondici se vodohospodářský majetek 458 měst a obcí v Ústeckém a Libereckém kraji nachází. S ohledem na % vyjádření opotřebení pak následovaly výpočty a varianty, které však byly limitovány zdrojem financování,“ uvedl Hladík.

 

Zdroje financování

PFO uvažuje pouze vlastní finanční prostředky získané z vodného a stočného. Do objemů vlastních finančních prostředků na obnovu jsou zahrnuty investice SVS do obnovy i prostředky vkládané do oprav provozní společností nebo SVS jako vlastníkem. Vlastní finanční prostředky (vlastní zdroje) na investice do obnovy SVS tvoří především odpisy a reinvestovaný zisk po zdanění, který je výsledkem jejího hospodaření. Hlavními výnosy SVS jsou nájemné placené provozní společností a dividendy z vlastnictví podílu v ní.

Tvorba vlastních finančních prostředků do obnovy je přímo spjata s vývojem ceny vody a záleží tedy na jeho dalším směrování. SVS přihlížela ke všem uvedeným skutečnostem i ke svému poslání, především ve smyslu zachování sociální únosnosti ceny vody a dalšího rozvoje majetku. Objemy finančních prostředků v PFO odpovídají reálnému předpokladu vývoje ceny vody při zohlednění pohledu sociální únosnosti ceny vody. Nepokrývají však skutečnou potřebu obnovy dle fyzického stavu naší infrastruktury.

Na celkovou obnovu majetku při tomto tempu (resp. množství finančních prostředků) bude zapotřebí 133 let, přičemž faktická potřeba doby obnovy je výrazně kratší. Varianty počítaly rovněž s menším objemem prostředků, kdy se modeloval příklad s 500 mil. Kč do obnovy ročně, tím bychom se však dostali na hodnotu 200 let kontinuální obnovy, což je s ohledem na životnost majetku nemyslitelné. Jak je vidět, i přes masivní investice do obnovy se majetek stále více opotřebovává (stárne). A co by znamenalo, pokud bychom chtěli míru opotřebení zastavit či dokonce u vybraných skupin majetku jej třeba během 15 let snížit z 60% na 45% opotřebení? Každoroční objem investic do obnovy by musel následujících 15 let představovat částku 4 mld. Kč (pro srovnání v roce 2013 jde do obnovy „jen“ 0,83 mld. Kč).

SVS z disponibilních zdrojů zajišťuje, v souladu s posláním společnosti, vedle obnovy majetku (na němž je nájemné generováno) i další potřeby společnosti spojené s vlastnictvím vodohospodářské infrastruktury, mimo jiné i další rozvoj majetku související i s legislativními požadavky ČR a EU. V těchto tzv. strategických investicích je zčásti obsažena také obnova majetku.

Plnění PFO a jeho aktualizace

Schválený PFO začala SVS realizovat v roce 2009. Po vyhodnocení výsledků za roky 2009-2010 došlo k aktualizaci PFO, aby při nesnížení celkového objemu obnovy v období 2009 – 2013 (popř. 2009 – 2015) došlo k úpravě rozložení objemů v jednotlivých letech a úpravě struktury obnovy podle skupin majetku, které odpovídají aktuálnímu stavu. Celkový objem prostředků pro obnovu majetku v období 2009-2018 byl naplánován ve výši 11,071 mld. Kč.

V dubnu 2012 došlo k vyhodnocení tříletého období PFO 2009-2011:

 

Skupina majetku	PFO 2009-11 (mil. Kč)	Skutečnost 2009-11 (mil. Kč)	Rozdíl (mil. Kč)	Plnění PFO (%)
Vodovody	867,8	929,6	61,8	107,1
Úpravny vody a zdroje	213,2	216,1	2,9	101,4
Kanalizace	719,0	703,8	-15,2	97,9
ČOV	991,8	1 082,0	90,2	109,1
Vodovody celkem	1 081,0	1 145,8	64,8	106,0
Kanalizace celkem	1 710,8	1 785,8	75,0	104,4
Celkem	2 791,8	2 931,6	139,8	105,0

V následujících měsících připravuje SVS vyhodnocení stavu plnění PFO a jeho případnou aktualizaci. „Pokud však zohledníme čáru životnosti majetku s čárou financování obnovy, dostáváme se do situace, ať chceme nebo nechceme, že majetek bude sice pomaleji ale nadále stárnout,“ sdělil Hladík. SVS však maximálně využívá dostupných nástrojů k analýze, hodnocení, reportování, bodování majetku tak, aby prostředky do obnovy směrovala efektivně, tj. do majetku nejstaršího a v nejhorším stavu, jedině tak se podaří tempo obnovy zintenzivnit a rychlost stárnutí zpomalit.
„V PFO je patrný trend růstu objemu finančních prostředků do obnovy. Dosud realizované celkové objemy převyšují plán o cca 5%. Věříme, že při dodržení nastoleného tempa obnovy by mohlo být v budoucnu reálné dosáhnout hodnoty ročních objemů finančních prostředků směřujících do obnovy, které budou vycházet z aktuálních pořizovacích cen a průměrné životnosti,“ uzavřel Špičák.

Naše voda

30.3.2013 9.50, Rubrika: Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace, Komentář týdne