Tropická vedra posledních dní se projevila na jakosti vody v Brněnské údolní nádrži. Informovala o tom dnes mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková s tím, že průhlednost vody zhruba jeden metr vedla hygieniky ke klasifikaci stupněm tři, tedy zhoršené jakosti.

Biologické oživení je však způsobeno především skrytěnkami, zelenými řasami a drobnou sinicí Planktothrix aghardii bez výskytu problémových rodů sinic. Koupání je stále možné a rekreanti se nemusí zhoršené jakosti vody obávat.

Nynější oživení, tvořené převážně skrytěnkami, zelenými řasami a drobnou sinicí Planktothrix aghardii*, může být naopak dobrou konkurencí, která znemožní případný nástup problémových rodů sinic. „Klasické koloniální sinice, které působily problémy před rokem 2009, například rody Microcystis, Anabaena, Aphanizomenon nejsou v měřitelném množství,“ ubezpečil ředitel závodu Dyje Jan Moronga s tím, že koupání je na všech koupacích místech stále možné a rekreanti se nemusí zhoršené jakosti vody obávat. Zdravotní problémy by mohli mít pouze někteří citliví jedinci, kterým je po koupání doporučeno se osprchovat.

Státní podnik Povodí Moravy také dnešním dnem zprovoznil systém aeračních věží, které promíchávají vodní sloupec a zamezují tím rozvoji vodního květu. Již před nástupem tropických veder se na přítoku do nádrže zvýšila dávka síranu železitého z 10 mg/l na 20 mg/l kvůli efektivnějšímu srážení fosforu, základní živiny pro vývoj sinic. Dávkování síranu železitého na vtoku do nádrže je vysoce účinnou (až 96%) metodou odbourání fosforečnanů, které jsou limitující živinou pro sinice. Ročně totiž přiteče do Brněnské přehrady 34 tun fosforu, z čehož více než 70 procent má původ na posledních třinácti kilometrech řeky. Svratku tak nejvíce zásobovala města Nové Město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem a Velká Bíteš.

Po tříletém srážení fosforu na přítoku, provozu zařízení na provzdušňování vodního sloupce a postupné úpravě rybí obsádky se podařilo v rámci první etapy projektu čištění Brněnské přehrady velmi významně snížit množství sinic v sedimentech a zvýšit koncentraci kyslíku jeden metr nade dnem nejméně na 2 miligramy na litr. V rámci druhé etapy projektu v letech 2013 až 2017 pak musí správce nádrže zajistit udržitelnost dosažených parametrů kvality vody.

Druhá etapa bude financována pouze ze zdrojů Povodí Moravy, Jihomoravského kraje a města Brna. Celkové náklady jsou devět až deset milionů Kč ročně včetně nákladů Povodí Moravy za vlastní práce a monitoring. Nyní jsou již smluvně pokryty dotace téměř 2,52 miliónu korun z Jihomoravského kraje a 5,68 miliónu korun z města Brna. O možnosti čerpání dalších dotačních peněz se intenzivně jedná a Jihomoravský kraj již přislíbil možnost poskytnutí dalších 2,5 miliónu korun.

*Planktothrix aghardii – tento druh sinic netvoří výrazné vodní květy a je přirozeným druhem fytoplanktonu pro přírodní vodní nádrže

Naše voda