Ve Zdoňově na Broumovsku, v údolnici velkého lánu, kde doposud docházelo k obrovským ztrátám ornice kvůli erozi, vznikla se souhlasem několika vlastníků půdy kaskáda pěti tůní. Soustava, nově propojená 300 metrů dlouhým potůčkem, okamžitě začala zadržovat dešťovou a unikátně i podpovrchovu vodu. Omezuje přívaly vod z průtrží a umožnila obnovení historického mokřadu využitím vody z přerušených meliorací. Zádrž vody prodlouží průtok až do letních měsíců, čímž zlepší zásobení vodou jak v níže položeném rybníku, tak i v toku Zdoňovského potoka, který v létě občas zcela vysychá. O projektu informoval Jan Cihlář.

Výstavba tůní a vyvedení vody z meliorací na povrch je úvodním opatřením nové pilotní konfigurace krajiny podle Modelu Živá krajina na Zdoňovsku. Ten dává dohromady ověřené příklady dobré praxe a několik klíčových metodik (České zemědělské univerzity, Výzkumného ústavu meliorací a půd a mnoha dalších) v jeden kompaktní a univerzálně použitelný model krajinného plánu adaptace na klimatickou změnu a celoplošnou zádrž vody, který lze při respektování specifik dané krajiny aplikovat kdekoli na světě.

Následovat budou větrolamné meze, výsadba stromů a mezní pásy. Tyto a další desítky opatření jsou obsaženy ve studii proveditelnosti, která má za cíl adaptovat na klimatickou změnu prvních 7 km² Zdoňovska z celkových 20 km². Střídáním vertikálních (po spádnici zejména v údolnici) a horizontálních (meze, mezní pásy, svejly, průlehy, větrolamy) krajinných kontur vznikne nepravidelná šachovnice zeleně, která umožní návrat od monofunkční krajiny k polyfunkční, tzv. konturované krajině. Ta skokově a najednou umožní zvýšení zádrže vody, růst biodiverzity a bude lépe ukládat uhlík.

„Odstavení meliorací, vznik mokřadu, tůní a návrat potoka v údolnici byl můj dlouholetý sen, který se teď plní. Nová politika EU i novela zákona o ochraně půdy je tomu po dekádě práce na změně legislativy nakloněna. Nový prvek odpovědné zemědělské politiky, tedy 10 % půdy v klidu, umožní smysluplná řešení, která Model Živá krajina poskytuje,“ říká předseda spolu Živá voda a spoluautor Modelu Živá krajina Jiří Malík.

Podle Malíka i řady dalších expertů se adaptace na klimatickou změnu a zádrž vody v krajině doposud řeší nahodile a nesourodě. Pokud stát přijme koncepci představenou Modelem Živá krajina za svou, pomůže to lepšímu ocenění zemědělců i lesníků za jejich péči o mimoprodukční funkce půdy a krajinu. K tomu by měla dopomoci změna dotačního systému, kterou spolek Živá voda také prosazuje.

Opatření na Zdoňovsku maximalizují zádrže vody v daných povodích, což přinese i obnovu biodiverzity, zvýší zádrže pitné vody a také vody v krajině pro potřeby volně žijících i hospodářských zvířat. Přírodě blízké zásahy mimo jiné zvyšují možnost využití požární vody tam, kde by se musela dovážet z větší dálky. „Nové biotopy lze osázet stromy a keři, které mohou být i jedlé a zvýšit i potravní bezpečnost regionu. Nezanedbatelné je i omezení povodní, eroze, zvýšení chlazení krajiny a její rekreační využití. Většina tůní má hloubku až 1,5 metru a umožňuje i plavání,“ dodává Malík. Ten před bezmála osmi lety začal sám vlastnoručně zasypávat 50 metrů dlouhý příkop ve Zdoňově, který vysušoval mokřad, a začal kopat vzorové mikrotůně. „Jedna běžkařka se tehdy vyděsila, že tam zakopávám mrtvolu,“ vzpomíná nositel ceny Josefa Vavrouška.

Model Zdoňov, který byl v letech 2016–2018 rozpracován pro revolučně velkou rozlohu 20 km², se nyní coby Model Živá krajina replikuje formou studií proveditelnosti na desítkách míst v ČR s potenciálem rozšířit ho do Evropské Unie. Studie jsou v současnosti rozpracované pro zhruba 2 300 km² a hotové jsou pro 300 km². O Modelu Živá krajina je také stále větší zájem mezi samosprávami. Studie se nyní realizují například v Krnově, jihomoravských Hustopečích a v mnoha dalších lokalitách.

Úvodní práce na nové komplexní obnově krajiny v lokalitě Zdoňov byly zastřešeny spolkem Živá voda. Podpořeny byly Státním fondem pro životní prostředí ČR a Norskými fondy, programem RAGO, i Ministerstvem životního prostředí. „Za možnost realizace děkujeme hlavně vlastníkům, ale rovněž vodoprávnímu úřadu Broumov, CHKO Broumovsko a Městu Teplice nad Metují. To vše umožnilo po mnoha měsících příprav započít unikátní projekt ochrany zemědělského půdního fondu před vodní erozí a zároveň ochranu Zdoňovského rybníka před dalším zanášením sedimenty z orné půdy,“ uzavírá Malík s tím, že záměrem zůstává toto know-how replikovat na celé území CHKO Broumovsko, Česka i EU.

Model Živá krajina a spolek Živá voda:

Občanské sdružení Živá voda bylo založeno v roce 2005 Jiřím Malíkem, dlouholetým ekologem z Hnutí Duha, profesně vodařem Správy CHKO Broumovsko, s cílem celoplošně zadržovat vodu v krajině. Od roku 2016 se Spolek zaměřil na provedení velkoplošné studie proveditelnosti komplexní nápravy Krajiny na Zdoňovsku v CHKO Broumovsko. Během 3 let vznikl Model Zdoňov – první pilotní studie proveditelnosti s možností replikace know-how kdekoli po světě. Know-how bylo v roce 2020 přejmenováno z Modelu Zdoňov na Model Živá krajina (MŽK) – Krajinný plán adaptace ČR na klimatickou změnu. Ze strany státu se Živá voda snaží spolupracovat s MŽP, MMR, MZe, SPÚ. MŽK byl kladně přijat i Generálním ředitelstvím pro opatření v oblasti klimatu při Evropské komisi (DG ENVI DG CLIMA) a Generálním ředitelstvím pro zemědělství a rozvoj venkova při EK (DG AGRO EU) byl zařazen na pracovní seznam deseti nejlepších praxí v EU. MŽK byl oceněn v soutěži: E.ON Energy Globe (1. místo v kategorii Nápad), v cenách SDGS OSN v rámci ČR (druhé místo v kategorii Veřejná správa) a dostal se do šesti nejlepších řešení na světě ve Stockholm Water Prize 2019. Cílem první etapy Modelu Živá krajina je navrhnout Krajinný plán adaptace ČR na klimatickou změnu.

Zdroj a foto: Spolek Živá voda