Rizika důsledků povodní v obcích a městech mohou výrazně zvýšit neodborně koncipované rozvojové plány. Na dnešním semináři „20 let povodňového modelu hlavního města Prahy“ to uvedl Evžen Zeman ze společnosti EZ Hydroinformatics.

Zeman je přitom jedním z nestorů matematických modelů důsledků povodní, které simulují výšku hladiny vody v záplavových územích a konkrétní záplavové lokality. Věrohodnost modelů prověřila právě například v hlavním městě povodeň v roce 2002. Ta prokázala i nepříliš známou skutečnost vlivu postupně se měnící zástavby intravilánů obcí a měst. Od roku 1890 – poslední velké povodně srovnatelné s povodní v roce 2002, se díky urbanizaci Prahy zvýšila hladina průtoků v Praze o 60 až 100 centimetrů, což Zeman demonstroval na konkrétních lokalitách porovnávající výšku hladiny vody v obou zmiňovaných povodňových letech. Podle Zemana se urbanizace měst a obcí podílí na růstu rizika důsledků povodní 95 procenty a pouhých pět procent připadá na postupující klimatické změny.

Podle generálního ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly je nicméně právě Praha příkladem města, které riziko urbanizace nepodceňuje. Praha navíc podle něj na rozdíl od řady jiných obcí a měst zvolila model ochrany vycházející z konkrétního objemu povodňového průtoku, zatímco většina obcí a měst v ČR vychází z ochrany před n-letou (dvacetiletou, stoletou atd.) vodou. Možnost stanovení míry ochrany před povodněmi dává přitom obcím zákon, z něj ale nevyplývá, zda ochranu vztahovat na n-letou vodu, nebo na míru rizikového průtoku.

Právě Povodí Vltavy, které bylo hlavním organizátorem dnešní akce, se proto snaží společně s vodohospodářskými odborníky představitele obcí a měst upozorňovat na správné modely protipovodňové prevence včetně možných vlivů urbanizace. Jak přitom zdůraznil v úvodu semináře Marek Maťa ze společnosti DHI, a.s. (další spoluorganizátor semináře), přístup Povodí Vltavy, hlavního města Prahy, ale potažmo i celé ČR k protipovodňové prevenci je ve světovém měřítku velkým úspěchem.

Protipovodňová prevence v Praze se začala řešit poprvé na konferenci v roce 1990, které proběhla k výročí 100 let ničivé povodně v roce 1890. První koncepční dokumenty vznikly v roce 1992, první simulace možného průběhu povodní proběhla na základě matematického modelu v roce 1996, tedy před 20 lety. I díky tomu nebyla povodeň v roce 2002 takovou katastrofou, jakou by bez předchozích příprav na ní mohla mít.

Naše voda – Petr Havel, foto z akce Naše voda – Nina Havlová