V Jihomoravském kraji vznikla v posledních letech protipovodňová opatření za stamiliony korun, cílem je snižovat riziko a škody způsobené povodněmi. Jde o technická i přírodě blízká opatření či jejich kombinaci. Stoprocentní ochrana před povodněmi ale neexistuje a existovat nikdy nebude, uvedl pro ČTK mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař. Před deseti lety zasáhly povodně Čechy, vyžádaly si tehdy 15 lidských životů.

Chmelař uvedl, že pro výstavbu protipovodňových opatření v Jihomoravském kraji představují významný mezník povodně v roce 1997 a v povodí Dyje pak povodně v roce 2002. Tyto události podle něj odstartovaly výstavbu protipovodňových opatření, kdy další opatření vznikla v důsledku zkušeností s povodněmi v letech 2006 a 2010. „Od povodní z roku 1997 byla na území Jihomoravského kraje ve spolupráci s městy a obcemi realizována řada významných a rozsáhlých protipovodňových opatření a desítky dalších úprav a staveb,“ uvedl mluvčí.

Mezi nejvýznamnější podle Chmelaře patří protipovodňové ochrany Slavkova, Moravského Písku, Židlochovic či Pohořelic. „Obec Novosedly, u níž během povodně 2002 došlo k zaplavení přibližně 450 hektarů, je od povodní 2002 chráněna stavidlem hrázové propusti a protipovodňový účinek mají také nově dokončená revitalizační opatření na Baštýnském potoce,“ popsal Chmelař. Loni Povodí Moravy dokončilo poslední etapu protipovodňových opatření v Břeclavi, zahájilo také výstavbu protipovodňových opatření v Brně. Jde o desítky až stovky milionů korun u jedné investiční akce, například protipovodňová opatření Pohořelic přišla na 50,5 milionu korun, oprava opatovické vodní nádrže na 103 milionů, protipovodňová ochrana Slavkova na 83 milionů korun.

„Samotnou kapitolou jsou pak takzvaná přírodě blízká protipovodňová opatření. Ta sice nemají tak vysokou účinnost proti rozsáhlým ničivým povodním, ale mají příznivý vliv při průchodu četnějších povodní a jejich význam pro zpřírodnění vodních toků je nezpochybnitelný zejména v období klimatické změny,“ upozornil Chmelař. Smyslem těchto opatření podle něj není primárně chránit zdraví a majetek obyvatel, ale zajistit přirozený rozliv na místech, kde to krajina umožňuje. Svým efektem tak doplňují technická opatření na vodních tocích. „Takovými opatřeními realizovanými Povodím Moravy v povodí Dyje je například revitalizace Baštýnského potoka u Novosedel, v rámci které vzniklo retenční území pro rozliv a zachycení povodňových průtoků, revitalizace Trkmanky u Velkých Pavlovic, revitalizace Knínického potoka či napojení odstavených ramen Dyje,“ uvedl Chmelař.

Upozornil všal, že stoprocentní ochrana před povodněmi neexistuje a existovat nikdy nebude. „Nejspolehlivější ochranou je respektování záplavových území a vnímání vody jako přírodního živlu, který nelze spolehlivě zkrotit,“ uvedl mluvčí. Doplnil, že další etapy výstavby protipovodňové ochrany plánuje například Brno, v minulosti se uskutečnila jednání o protipovodňových opatřeních i se Znojmem. Přírodě blízká protipovodňová opatření jsou v plánu v Kyjově.

Státní podnik Povodí Moravy zajišťuje správu, provoz a údržbu vodních toků a vodohospodářských objektů v povodí řeky Moravy. Spravuje téměř 11.000 kilometrů vodních toků, přes 1100 kilometrů ochranných hrází, 30 významných nádrží, 137 malých vodních nádrží, 15 malých vodních elektráren, 13 plavebních komor a 175 jezů.

Zdroj: ČTK, foto: PM