Vzhledem k tomu, že k novele vodního zákona ve znění, jak byla předložena na jednání Poslanecké sněmovny parlamentu ČR, bylo načteno množství často protichůdně znějících návrhů, nepostihly komentáře ke schválení novely všechny změny, které byly schváleny.

Jednou z těch schválených je nicméně pozměňovací návrh rozšiřující okruh subjektů, kterým náleží kompenzace za újmu způsobenou při zemědělském hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů. Nově budou mít nárok na takovou kompenzaci také nájemci zemědělské půdy v uvedených oblastech – v současné době mají nárok na kompenzace jen vlastníci příslušných pozemků. Sazba kompenzace je paušální a činí v prvním ochranném pásmu 800 korun na hektar a v druhém ochranném pásmu 500 korun na hektar, přičemž novela tyto částky nijak neupravuje.

Kompenzace vyplácejí státní podniky Povodí v lokalitách vodárenských nádrží. Ne ale všude, podmínkou je jednak poloha pozemků v ochranných pásmech vodních zdrojů, jednak právě prokazatelná újma – regulace hospodaření není plošná. Nájemce pozemků se při žádosti o kompenzaci musí prokázat nájemní či pachtovní smlouvou.

Novela sice prošla před několika dny závěrečným čtením v parlamentu, musí jí ale ještě schválit Senát a podepsat prezident. Předpokládat lze přitom, že Senát znění z poslanecké sněmovny bude ještě upravovat, takže patrně nějakou dobu potrvá, než vejde novelizovaná verze v platnost. Stejně tak ale lze předpokládat, že rozšíření kompenzací na nájemce půdy v ochranných pásmech vodních zdrojů i po úpravách ve finální verzi novely zůstane. To vše v praxi znamená, že příslušných kompenzací by se mohli nájemci dočkat ve druhé polovině letošního roku, případně od roku 2019.

Pro státní podniky Povodí se nic nemění. Jde totiž o stále stejný počet hektarů, které jsou předmětem kompenzace, pouze se částečně změní příjemci peněz.

Naše voda, ilustrační foto (nádrž Švihov) Naše voda – Nina Havlová