Na místě současného lomu ČSA nedaleko Mostu se po skončení těžby počítá s plochou pro bydlení, skleníky, solárním parkem, průmyslovými zónami a velkým jezerem, v němž se budou chovat ryby. Část území s rozlohou přes 5000 hektarů bude ponecháno přírodě. S ukončením těžby se počítá kolem roku 2024. Z celkem 1200 zaměstnanců někteří přejdou na lom Vršany a další budou pracovat na nových projektech v ČSA. Novinářům to řekl Petr Lenc, ředitel těžebních firem skupiny Sev.en Energy.

Kompletní transformaci území plánuje skupina v projektu Green Mine, se kterým se uchází o podporu z Fondu pro spravedlivou transformaci. Do zásobníku projektů přihlásila žádosti za zhruba 2,5 miliardy korun. V pracovní skupině, která se přeměnou krajiny zasažené povrchovým dolováním hnědého uhlí zabývá, jsou vedle těžební firmy města a obce v okolí, Ústecký kraj, stát zastoupený Palivovým kombinátem Ústí, architekti a vědci a akademici například z České zemědělské univerzity. Pokud se projekty budou realizovat, vznikne podle Sev.en Energy zhruba 1000 pracovních míst.

Do vytěžení poslední tuny uhlí zbývají zhruba tři roky. Se zahájením tzv. hydrické rekultivace se začne ihned poté, jáma na napouštění už se postupně připravuje těsněním dna v místech, kde těžba skončila. Jak bude jezero nakonec velké, se nyní podle Lence řeší. „V současné době v plánech máme jezero, které by mělo být na kótě 180 metrů nad mořem, a mělo by mít rozlohu kolem 670 hektarů (zhruba dvojnásobné oproti nedalekému jezeru Most). Postupně se mění klima a všichni víme, že kóta 180 metrů nad mořem u neprůtočného jezera je neudržitelná, proto se nyní hledá optimální řešení,“ uvedl Lenc.

Jezero bude využito částečně pro rekreaci obdobně, jako je tomu u dalších jezer vzniklých po těžbě hnědého uhlí, tedy Milada u Ústí nad Labem, Medard u Sokolova a Most, ale hlavně bude sloužit energetice. Na vodní plochu budou umístěny solární panely. „Nemusíme díky technologii čekat na napuštění celého jezera, ale lze je umístit na hladinu už od určité kóty, pouze musí být ukotveny, aby po vodě volně nepluly,“ řekl ředitel. „Solární parky či stavba skleníků pro pěstování zeleniny nevyžaduje náročnou přípravu, proto s tím lze začít zhruba do dvou let,“ dodal. Počítá se se stavbou tzv. akvaponické farmy, jejíž součástí je chov a produkce ryb, celoroční pěstování zeleniny ve skleníku a výroba energie. Farma o rozloze pěti hektarů podle odhadů vyrobí za rok produkci odpovídající 90 hektarům polí a 1000 hektarům rybníků.

Vybudovat chce skupina v lokalitě závod na zpracování velejších energetických produktů, odpadů, které vznikají spalováním uhlí a po desetiletí se ukládaly na výsypkách. „Mohou být zdrojem cenných surovin, jako je lithium. Materiály lze využít ve stavebnictví nebo například při přípravě polymerů pro využití v 3D tisku,“ uvedl Lenc. V plánu je také výroba vodíku a jeho využití na místě například jako paliva nebo pro pohon do dopravních prostředků.

Záměr počítá s vytvořením tří lokalit pro bydlení, z nichž jedna by mohla být pod Horním Jiřetínem, kde je hranice limitů těžby uhlí. Ty stanovila vláda v roce 1991 a v roce 2015 je potvrdila. Uhelná komise doporučila konec hnědého uhlí v České republice v roce 2038.

Rozsáhlé území v lokalitě ČSA se postupně rekultivuje. Část zarůstá samovolně, a právě tyto plochy jsou podle přírodovědců velmi cenné. „Žijí tu velmi vzácné druhy, dokonce jsme objevili druh, který je 70 let považován v ČR za vyhynulý,“ řekla Markéta Hendrychová z České zemědělské univerzity. „Výsypky bohaté na tyto biotopy ubývají, proto jsme rádi, že by tady mohla část krajiny být ponechána volně přírodě,“ uvedla.

Úpatí Krušných hor by mohlo v budoucnu být také místem pro přečerpávací vodní elektrárnu. Její výkon by mohl být přes 500 megawatt, náklady se odhadují na 25 miliard korun. „To už není ale záležitost, kterou by si samostatně mohl dovolit jeden investor, musí to být po dohodě s dalšími i s provozovatelem přenosové soustavy ČEPS,“ uvedl Lenc.

Zdroj: ČTK, vizualizace: Sev.en Energy