Na podzim skončí rekonstrukce bezpečnostního přelivu na Nechranické přehradě u Chomutova. Zvýší se tím povodňová ochrana území Ohře od nádrže po soutok s Labem a zlepší zásobování vodou při dlouhém suchu.

Klapka na přelivu zajistí plynulejší manipulaci s odtokem a zvýší retenční prostor, lépe také bude možné zvládnout krizové situace, jako jsou přívalové deště. Novinářům to dnes při usazování druhé poloviny klapkového uzávěru řekl ředitel Povodí Ohře Jan Svejkovský. Součástí přehrady jsou tři pole bezpečnostního přelivu, která mohla být zatím pouze buď zcela sklopená, případně úplně vztyčená. Při dosažení hladiny na určitou úroveň museli vodohospodáři sklopit úplně dolů, nebyla možná žádná mezipoloha, tím se ale vytvářela povodňová vlna na dolní Ohři.

Na středním poli se pracovalo v letech 2003 a 2004, o 13 let později začala rekonstrukce krajních polí. „Tři roky trvá každé to pole, mezitím byla pauza, takže celkově to bude sedm let. Původně jsme si přitom mysleli, že za dvě stavební sezony bude hotovo. Největší zdržení způsobilo bourání konstrukcí vysokotlakým vodním paprskem, je tu kompaktní beton, práce trvá hodně dlouho a nelze využít více než jeden stroj na stavbě, létají od něj totiž kusy betonu až do velikosti pěsti,“ uvedl ředitel. Kvůli zdržení náklady na opravu krajních polí vzrostly na dvojnásobek, tedy zhruba na 240 milionů korun.

Technologicky nejnáročnější byla podle Romana Heka ze společnosti SMP Vodohospodářské stavby demolice betonových konstrukcí a odstranění degradovaných betonů. Klíčové je usazení klapky, která váží 70 tun a je dlouhá 15 metrů, montuje se ve dvou polovinách. Dnes pomocí jeřábu usazovali stavbaři druhou polovinu klapkového uzávěru. Klapka se pak svaří, opraví se nátěry. „Dokončí se betonové konstrukce, elektroinstalace, udělají se zkoušky a nakonec dočištění,“ uvedl Svejkovský.

Při rekonstrukci byla opakovaně i na několik měsíců uzavřena silnice na hrázi přehrady. Ředitel správy povodí Martin Cidlinský řekl, že s kratšími uzavírkami musí motoristé ještě do listopadu počítat, budou ale v řádu týdnů.

Nechranická přehrada je zhruba v polovině toku Ohře a je pátou největší v České republice. Sypaná hráz o délce 3280 metrů je nejdelší ve střední Evropě. Původně byla postavena kvůli zásobování průmyslu a zemědělství vodou, a ne jako ochrana před povodní. Aktuálně ji lidé využívají k rekreaci. V budoucnu by se mohla propojit s plánovanou nádrží Libouš. Ta vznikne po zatopení zatím aktivního hnědouhelného dolu Nástup Tušimice. „Získá se tím prostor pro zvládání povodní i zvládání sucha. „Objem vody ve spojených nádržích by byl těsně pod objemem Orlíku, zásadně by se tím ovlivnila situace na našem území a ovlivnilo by to i situaci v Německu,“ uvedl Svejkovský. Nechranická přehrada je podle ředitele schopna nyní změnit dvacetiletou vodu na neškodnou, při spojených nádržích by to bylo možné i u padesátileté vody. Kdy projekt jedné z největších zásobáren vody v Česku vznikne, bude mimo jiné záležet na ukončení těžby uhlí u Tušimic. Podle Severočeských dolů to bude mezi lety 2030 a 2040.

ČTK, ilustrační foto (Nechranice) Naše voda – Nina Havlová