Na soustavě vodních děl Orlík-Kamýk vznikne nová přečerpávací elektrárna. Projekt za několik miliard korun počítá s využitím energie v době jejího přebytku pro čerpání vody z Kamýku do výše položeného Orlíku. Ve špičce by se pak voda vypustila přes turbíny zpátky do Kamýku.

Tendr na dodavatele je již vypsaný a letos by měl být uzavřen, zařízení by mělo zahájit provoz do roku 2030, řekl ČTK mluvčí ČEZ Martin Schreier. O projektu již informovaly Hospodářské noviny a Právo.

Přečerpávací elektrárna má fungovat podobně jako nádrže Dlouhé stráně v Jeseníkách. „Dvě ze čtyř turbosoustrojí na Orlíku by byly přestavěny na reverzní turbíny a mohly by v časech přebytku energie v síti případně při záporných cenách elektřiny na burze využívat část vodní kapacity Kamýku a ukládat vodu na pozdější použití v Orlíku,“ uvedl mluvčí. Dvě reverzní Francisovy turbíny by podle něj umožňovaly zpětný chod, to znamená čerpadlový režim z Kamýku do Orlíka.

Záměr je už podle Schreiera starší deseti let a první kroky se v něm již udělaly. Mluvčí podotkl, že při transformaci české energetiky je potřeba uvažovat o akumulačních kapacitách a flexibilních zdrojích, které umožňují dorovnávat nebo stabilizovat výkon v soustavě.

Orlík je největší českou vodní elektrárnou, spolu s elektrárnou Kamýk začal na plný výkon fungovat v roce 1962. Obě patří mezi mladší vodní elektrárny Vltavské kaskády. Později vznikly jen elektrárny Hněvkovice a Kořensko, obě v roce 1992.

Zatímco Orlík dodává elektřinu v časech odběrových špiček, kdy stoupá spotřeba v síti, níže ležící Kamýk slouží hlavně jako vyrovnávací elektrárna eliminující kolísání hladiny Vltavy. Orlík se pyšní také rekordních 91 metrů vysokou hrází nad elektrárnou, přehrada zadržující 720 milionů metrů krychlových vody je nejobjemnější akumulační nádrží v ČR. Každá ze čtyř nynějších turbín je pak vysoká 27 metrů.

ČTK, ilustrační foto (přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně – dolní nádrž): Naše voda – Nina Havlová