Lidé zřejmě velmi podceňují množství ryb, které obývají volné moře v mezopelagiálu, tedy v hloubce cca 200 až 1 000 metrů. Informuje o tom populárně-vědecký server osel.cz s tím, že lidské pozornosti může unikat až 95 procent veškeré mořské rybí biomasy.

S myšlenkou o výrazně vyšším množství ryb oproti zavedeným názorům (a oproti ekologistům, které jsou hlavními šiřiteli informací o zásadně klesající populaci ryb v oceánech – pozn. redakce Naše voda), přišel Carlos Duarte z Univerzity západní Austrálie, který se svým týmem po sedm měsíců brázdil světové oceány na palubě španělské výzkumné lodi Hesperides, v rámci projektu Expedice Malaspina 2010. Během plavby pořizovali akustická pozorování ryb v mezopelagiálu. Podle Duarteho a spol se většina ryb mezopelagiálu obezřetně pohybuje v noci směrem ke hladině a v noci zase do větší hloubky, dobře vidí za šera a je vnímavá vůči jemným změnám tlaku. Obvykle si proto všimnou rybářských sítí už na vzdálenost pěti metrů a dovedou se jim vyhnout.

Duarte usuzuje, že právě kvůli tomu máme o početnosti ryb v mezopelagiálu velmi zavádějící informace. Rybáři je prostě nedokázali chytit. Jeho tým ale používal měření zvukovými vlnami. Vědci modelovali, pohráli si se statistikou a ze získaných dat vyčetli, že v mezopelagiálu žije 10 až 30 krát víc biomasy ryb, než kolik činily dosavadní odhady. Pokud by to byla pravda, tak v mezopelagiálu doposud žilo ve skrytu před našimi zraky a technologiemi 95 procent veškeré biomasy ryb světa.

Co z toho plyne? Vypadá to, že se znatelná část primární produkce planety spotřebuje ve hlubinách oceánu. Také to znamená, že největší zásobu ryb nemají pobřežní oblasti, ale oblasti velkých oceánských vírů (ocean gyre), systémů rotujících mořských proudů. Je ironií, že jsme je až doposud považovali za pustiny oceánu, v nichž skoro nic nežije. A kupodivu se také zdá, že oceány jsou méně zasažené rybolovem, než jsme si mysleli. Rybáři možná zatím úplně míjeli naprostou většinu ryb v oceánu. Zní to až neuvěřitelně, ale pokud se Duarte a spol. nespletli, tak i v 21. století máme na Zemi prakticky netknuté populace ryb.

V podobných případech je vždy na místě jistá opatrnost. Jiří Peterka, vedoucí oddělení ekologie ryb a zooplanktonu Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích ale připouští, že by i tak velké množství ryb mohlo unikat naší pozornosti. Průzkum ryb ve vodě je podle něj komplikovaný jak ve sladkých tak i ve slaných vodách a hodně záleží na interpretaci dat. I Duarteho analýzy bude nutné důkladně ověřit. Jistě by ale bylo skvělé, mít v oceánu mnohem víc ryb, než jsme čekali. Dobrých zpráv není nikdy dost.

Zdroj: www.osel.cz, primární zdroj: Time-lapse movie of RV Hespérides navigating the Panama Canal (MALASPINA expedition), foto: Kredit: Tracey Sutton, Harbor Branch Oceanographic Institution, Florida