České ski areály investují každoročně do technického zasněžování mezi 300 až 400 miliony korun, což je 30 až 50 procent z celkových investic. ČTK to řekl ředitel Asociace horských středisek ČR Libor Knot. Technické zasněžování podle něj pro provozovatele představuje zásadní nástroj, jak čelit výkyvům počasí. Doplnil, že k tomu, aby se umělé zasněžování dále rozvíjelo, je potřeba budovat nové akumulační nádrže na vodu. V Česku je ale podle Knota schvalování jejich výstavby pomalé. V sobotu uplyne 70 let ode dne, kdy v USA získalo patent první sněhové dělo na světě.

Za posledních deset let se efektivita technického zasněžování podle Knota zdvojnásobila. „Technologie pro technické zasněžování se neustále vyvíjejí a zlepšují své schopnosti šetřit vodou a energií,“ řekl. Tato zima, během které návštěvnost ski areálů kvůli horším sněhovým podmínkám meziročně výrazně klesla, podle Knota prokázala, že jsou provozovatelé na technické zasněžování velmi dobře připraveni. „Až do konce února byla většina našich středisek schopna udržet provoz navzdory mnohatýdenní oblevě,“ doplnil.

K technickému zasněžování horská střediska podle Knota využívají jak sněhová děla, tak sněhové tyče. „Každý z těchto prvků má poněkud odlišné vlastnosti a nejlepší je jejich kombinace,“ uvedl. Zasněžovací tyč podle něj stojí kolem 300.000 korun, cena sněhového děla se pak pohybuje přibližně mezi 600.000 korunami a 1,2 milionu korun. „K tomu je ale třeba připočítat náklady na čerpací stanici, rozvody vody a vzduchu, případně centrální řídicí systém,“ doplnil Knot. Středně velký ski areál podle něj disponuje desítkami sněžných tyčí či děl.

„Koncových zasněžovacích prvků (tyčí a děl) bude v Česku přibývat, ale nikoliv příliš – spíše se doplní, anebo vymění starší, méně efektivní zařízení,“ míní Knot. Budoucnost technického zasněžování ale spatřuje zejména v budování nových akumulačních nádrží na vodu. „V zahraničí jsou akumulační nádrže běžné, v ČR je však schvalování jejich výstavby zpomalováno, případně zcela zastavováno,“ doplnil.

Technické zasněžování podle Knota nepředstavuje výraznou zátěž pro životní prostředí. „Technický sníh je skutečně jen voda a vzduch, žádná chemie. Voda není spotřebována, jen změněna na jiné skupenství a ze sta procent se vrací do přírody,“ řekl. Vodu podle něj horská střediska čerpají na základě platných povolení.

Naopak podle Josefa Fuksy z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka technické zasněžování prodlužuje zimu, což ovlivňuje přírodu i zvěř. Dalším problémem je pak to, že výstavba sjezdovek a infrastruktury kolem ski areálů narušuje přirozené fungování lesa, řekl ČTK. Připustil však, že horská střediska vodu na technické zasněžování využívají šetrněji k přírodě než v minulosti.

Do modernizace a úspor energií horská střediska tuto zimu investovala více než miliardu korun, v předešlé sezoně to bylo asi 750 milionů korun, uvedl už dříve Knot.

Zdroj: ČTK