12.9.2014 7.23, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace
Na úhor u Konic se po padesáti letech vrátil téměř vyhynulý koukol
V Česku téměř vyhynulý a kriticky ohrožený koukol polní náhodně objevili v létě botanici na kraji pole na okraji Trauznického údolí nedaleko Konic. Píše o tom nejnovější vydání bulletinu Podyjské e-listí.
Je to první potvrzené pozorování této rostliny po více než padesáti letech. Z českých polí postupně jako plevel zmizel díky moderním agrotechnickým metodám.„Koukol jsme objevili vlastně náhodně na vycházce na začátku srpna. Při ní nás s kolegou Zdeňkem Musilem upoutala již odkvetlá rostlina z čeledi hvozdíkovitých. Při bližším ohledání bylo zřejmé, že se jedná o odkvetlý koukol,“ konstatoval botanik Jihomoravského muzea Radomír Němec.
V Česku se s koukolem můžeme setkat už jen velmi vzácně v okrajích drobných polí, úhorů, na rumištích, podél polních cest, při železničních tratích nebo v kultuře jako s okrasnou rostlinou. „Dle dostupných informací semena nedokáží v semenné bance dlouhodobě vydržet životaschopná. Vzhledem k jednoletosti druhu může změna podmínek během roku způsobit jeho úplné vymizení z lokality,“ vysvětlil Němec.
Koukol kvete zpravidla na začátku léta nafialovělými květy s tmavým žíháním. Dříve býval na polích Znojemska jedním z nejběžnějších plevelů. Místní botanici v devatenáctém i v polovině dvacátého století druh udávají jako hojně rozšířený. Pak ale rychle mizí. „Zřejmě to souviselo s rozvojem zemědělských technologií, zejména tříděním semen. Semena koukolu jsou nápadně velká,“ popsal Němec.
Někteří odborníci tvrdí, že konzumace obilí s vyšší příměsí semen koukolu způsobovala otravy lidí i dobytka. To však nebylo nikdy věrohodně doloženo. V minulosti bylo semen koukolu polního užíváno také v lidovém léčitelství a to jako prostředku močopudného nebo proti střevním parazitům a při kožních chorobách. Botanici nyní chtějí zjistit, zda pozorované rostliny pocházejí z půdní semenné banky nebo zda na pole byly vysety později a jedná se o jejich okrasnou variantu.
Zdroj: Podyjské e-listí, foto wikipedia (koukol)