Na údržbu vodních toků, protipovodňovou nebo protierozní ochranu poskytla loni ministerstva v úhrnu 11 miliard korun, méně než v roce 2022, kdy to bylo 11,2 miliardy Kč. Vyplývá to z takzvané Modré zprávy o stavu vodního hospodářství v ČR, kterou ve středu projednala vláda. Ministerstvo zemědělství (MZe) se na uvedené sumě podílelo částkou zhruba 3,5 miliardy korun, předloni poskytlo 4,6 miliardy. Ministerstvo životního prostředí přidalo na vodní hospodářství sedm miliard, což je meziročně o miliardu více, a půl miliardy poskytlo také ministerstvo dopravy. Na vodohospodářskou vědu a výzkum šlo loni téměř 535 milionů korun, což byl proti předchozímu roku více než dvojnásobek. Ze zprávy také vyplývá, že klesla spotřeba vody a vzrostla délka vodovodní i kanalizační sítě.

„Loni bylo opět prioritou dlouhodobé zadržení vody v krajině a protierozní ochrana, tedy budování rybníků, malých vodních nádrží, mokřadů a prvků zajišťujících protierozní ochranu,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Z celkových 11 miliard téměř třetinu tvořily dotace MZe na vodovody a kanalizace, protipovodňové ochrany nebo údržby vodních toků a nádrží. Podle údajů Státního pozemkového úřadu vznikla ke konci loňského roku vodohospodářská opatření na ploše přes 859 hektarů a protierozní opatření zabírala 941 hektarů.

Z Modré zprávy vyplývá, že loňský rok byl na území ČR teplotně silně nadnormální s průměrnou roční teplotou 9,7 stupně Celsia, což bylo nejvíce od roku 1961. „Přestože v posledních měsících je množství srážek normální, musíme se intenzivně věnovat obnově krajiny, aby dokázala co nejlépe zadržet vodu a čelit suchu a nedostatku vody,“ podotkl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Na hospodaření se srážkovou vodou vyčlení jeho úřad 1,8 miliardy korun do roku 2027, na obnovu tůní, mokřadů, malých vodních nádrží nebo na městskou zeleň dal loni téměř pět miliard.

Zpráva mimo jiné informuje o spotřebě vody, která loni v Česku klesla o 2,7 litru na 86,7 litru na osobu za den. Meziročně nižší byla spotřeba také předloni. V roce 2023 bylo v ČR zásobováno z vodovodů 10,279 milionu obyvatel, což je 94,5 procenta z celkového počtu obyvatel. Nejvyšší podíl obyvatel zásobených pitnou vodou z vodovodů byl loni v Karlovarském kraji a v Praze, naopak nejnižší podíl, a to 85,6 procenta, eviduje zpráva v Plzeňském kraji. Vodovodní síť se loni meziročně prodloužila o 421 kilometrů na 81.426 kilometrů.

V domech napojených na kanalizaci žilo v loňském roce 9,428 milionu obyvatel ČR, tedy 86,7 procenta z celkového počtu. Nejvíce obyvatel napojených na kanalizacích bylo rovněž v Karlovarském kraji a v Praze, nejméně v Libereckém a Pardubickém kraji. Kanalizační síť se v loňském roce rozšířila o 799 kilometrů na 52.367 kilometrů. Zvýšil se také počet čistíren odpadních vod, oproti předešlému roku o 44 na celkových 2959 v celé ČR.

Zdroj: ČTK, foto archiv